S odstředivou technologií mohou být nanovlákna vyráběna v podobě tenké vrstvy, nebo hmoty strukturou připomínající velmi jemnou vatu, řekl odpovědný řešitel projektu Róbert Hromádka.

GSH se používá v mnoha potravinových doplňcích. Problémem je ale jeho velmi omezená vstřebatelnost ze zažívacího traktu. Proto se hledají takové formy GSH, které by měly vyšší vstřebatelnost a využitelnost v organismu. Jednou z takových forem mohou být i nanovlákna vyvinutá českými vědci, která by mohla umožnit přímé vstřebávání GSH ze sliznic ústní dutiny. Nanovlákna mají průměr menší než 1000 popřípadě 100 nanometrů.

Nízký obsah GSH  je spojen s rychlým stárnutím

Technologie výroby nanovláken založená na odstředivém principu je rychlejší a méně nákladná než dosavadní elektrospining, což je proces využívající silného elektrického pole. Vědci ji vyvinuli s podporou českého ministerstva průmyslu a obchodu.

Glutathion obsahuje tři aminokyseliny - glycin, kyselinu glutamovou a cystein. Nachází se v buňkách živočichů a většiny rostlin i v bakteriích. Je přítomen v mase, zelenině i ovoci. Kromě mnoha důležitých fyziologických funkcí má klíčový význam pro ochranu organismu před oxidačním stresem tím, že odstraňuje volné radikály, kterých v přírodě lidskou činností stále přibývá, čímž je porušována rovnováha mezi nimi a antioxidanty.

Nízký obsah GSH v těle je spojen s rychlým stárnutím, skvrnami na pokožce, diabetem, nemocemi plic a zažívacího ústrojí, křečovitými stavy, Parkinsonovým syndromem a jinými neurodegenerativními poruchami. Vědci zkoumají GSH také v souvislosti s ochranou před ionizačním zářením a chemoterapií. Ionizační záření má význam u medicíny katastrof, nebo v každodenním životě při lékařských vyšetřeních s použitím vysokých dávek rentgenového záření. Pozitivní účinky přidávání GSH do potravy byly klinicky ověřeny.