Česká republika bude letos mít nového prezidenta, ve funkci v březnu skončí Václav Klaus. Jeho nástupce by měli občané poprvé vybrat v přímé volbě. Favority mezi devítkou nyní registrovaných uchazečů jsou podle průzkumů expremiéři Miloš Zeman a Jan Fischer. 

Konání voleb v lednovém termínu ale není úplně jisté, ústavní stížnost podal ministerstvem vnitra vyřazený senátor Tomio Okamura i další uchazeči. Ústavní soud by měl v nejbližších dnech oznámit, jak se stížností naloží. Vzhledem k blízkému termínu prvního kola je možné, že konání voleb soud odloží. 

Žádné další velké volby se v Česku letos rok nechystají. Supervolební bude až rok 2014, kdy si lidé půjdou vybírat po pěti letech evropské poslance a po čtyřech letech české poslance a obecní zastupitele a po šesti letech třetinu senátorů. 

Podpora mezi nezařazenými poslanci

Koaliční vláda ODS, TOP 09 a LIDEM čelí na počátku roku další z řady krizí, kvůli odvolání své šéfky Karolíny Peake z ministerstva obrany hrozí odchodem nejmenší vládní strana LIDEM. Jak bude vláda pokračovat, má být jasné okolo 10. ledna. Pracuje také skupina připravující novou koaliční smlouvu. 

Kabinet - i když se premiérovi podaří zachovat jeho nynější trojstrannou podobu - ale nemá ve Sněmovně jistou většinu. Vláda už dávno nedisponuje jasnou hlasovací mašinérií, jako tomu bylo v roce 2010, kdy kabinet vznikl a měl podporu 118 poslanců. Nyní premiér už přiznává, že jeho vláda je striktně vzato menšinová a při každém letošním sněmovním hlasování bude muset hledat podporu také mezi nezařazenými poslanci. 

Protesty lidí

Senát bude i letos ovládat opozice, pro vládu důležité normy tak zřejmě bude čekat vracení dolní parlamentní komoře a potřeba jejich opětovného schválení. Neznámou zatím zůstává, jaký bude vztah mezi vládou a nově zvoleným českým prezidentem. 

Nezdá se navíc, že by levice a především nejsilnější česká strana, kterou je sociální demokracie, letos plánovala slevit ze svého ostře opozičního postoje. Možné jsou tedy opakované pokusy vyslovit kabinetu nedůvěru a vyvolat předčasné parlamentní volby. Proti vládě a jejím reformám, kdy se ve hře ocitne například zavedení zápisného na vysokých školách, se zřejmě budou i letos vymezovat také odbory a řada nevládních organizací. Loni dokázaly při několika příležitostech na protivládní protesty dostat do ulic desítky tisíc lidí. 

Výrazný geopolitický a bezpečnostní aspekt

Platit letos začíná další opozicí ostře odmítaná vládní norma, tedy dlouhou dobu odkládané majetkové vyrovnání s církvemi. Ltošní rok budou mít církve na uplatnění svých nároků, čeká se, že dostanou zpět až polovinu nemovitostí za zhruba 75 miliard korun. Za majetek, který podle zákona vydat nepůjde, dostanou církve finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun, a to ve 30 ročních splátkách. 

Vláda, pokud přežije nynější krizi, zřejmě i přes protesty bude pokračovat ve své úsporné politice. Už loni koncem roku po sporech nejen s opozicí, ale také uvnitř ODS, prošel balíček zvyšující některé daně. Nejkontroverznější bylo zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod. Cílem premiéra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je udržení deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Vláda bude asi uvažovat také o privatizaci některých státních či polostátních podniků. 

Koncem letošního roku by mohl být vybrán vítěz tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Francouzská Areva byla vyřazena, ale brání se tomu u antimonopolního úřadu, dále ve hře zůstávají americký Westinghouse a rusko-české konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být hotova nejpozději v roce 2025, zakázka má ovšem podle expertů také výrazný aspekt geopolitický a bezpečnostní.