Obě strany před začátkem druhého kola rozhovorů zdůrazňovaly, že chtějí postupovat konstruktivně a počítají s kompromisy. Nejspornějším bodem zůstává reforma volebního systému. Zatím se nepočítá s definitivní dohodou do pondělního rána, kdy se otevřou finanční trhy. 

Konzervativci Davida Camerona získali nejvíc poslanců, ale nemají většinu potřebnou k vytvoření vlády. Druzí skončili vládní labouristé premiéra Gordona Browna. Liberální demokraté Nicka Clegga zažili zklamání a zůstali třetí, ale přesto jsou klíčovým hráčem. Brown zůstává v úřadu, dokud nebude dosaženo nějaké dohody. Oznámil, že v případě nezdaru rokování obou dosud opozičních stran je připraven s liberály jednat sám. 

Rozhovory začaly v neděli v poledne. Vedou je vysocí představitelé obou stran. Za konzervativce jednají stínoví ministři zahraničí a financí William Hague a George Osborne, za liberály stínoví ministři financí a vnitra Vince Cable a Chris Huhne. Cameron s Cleggem spolu osobně mluvili v sobotu večer.

Británie je zvyklá na jednoznačné výsledky voleb, kdy vládu sestavuje jen vítěz. "Nerozhodný" parlament zažila naposledy v roce 1974. Tehdy tuto situaci ukončily po osmi měsících menšinové vlády předčasné volby. 

Brown se v neděli vrátil ze Skotska do Londýna a jedná s nejbližšími spolupracovníky - ministrem obchodu Peterem Mandelsonem, ministrem životního prostředí Edem Milibandem a bývalým mluvčím Alastairem Campbellem. V e-mailu labouristickým aktivistům zdůraznil, že uprostřed politické nejistoty zůstává premiérem. "Mé odhodlání se nezměnilo a nezmění," uvedl.

 "Nálada je dobrá. Je vůle vše vyřešit v národním zájmu," řekl konzervativní stínový ministr školství Michael Gove. Také Clegg prohlásil že jeho strana bude hrát "konstruktivní úlohu v době ekonomické nejistoty, aby se dosáhlo dobré vlády". 

Právě kvůli ekonomice je podle Govea důležité, aby jednání udělala pokrok do pondělního rána, kdy se otvírají v Británii finanční trhy. Definitivní dohody ale nebude do té doby zřejmě dosaženo. Mluvčí konzervativců již v sobotu řekl, že Cameron bude informovat o jednání nově zvolené konzervativní poslance a ti se sejdou až v pondělí večer. 

Většina komentátorů i nyní označuje za nejpravděpodobnější variantu nové volby, nejpozději během roku. Tato varianta nejméně vadí konzervativcům, kteří mají na další kampaň relativně dostatek financí, na rozdíl od labouristů a především liberálů. 

Konzervativci i liberálové zdůrazňují, že chtějí dosáhnout stabilní vlády. Liberální demokraté se ale od konzervativců zásadně liší v názorech na Evropskou unii, přistěhovalectví a na způsob snižování rekordního rozpočtového deficitu. Liberálové stejně jako labouristé chtějí odložit škrty na příští rok, aby neohrozili počínající ekonomické oživení. Konzervativci chtějí škrtat hned. 

Ve všech těchto otázkách je myslitelný kompromis, ale skutečným problémem je volební reforma. Nynější jednokolový většinový systém je výhodný pro dvě největší strany a znevýhodňuje menší, včetně liberálů. 

Konzervativci jsou jednoznačně proti změně, protože se obávají, že by je odsunula do permanentní opozice. Pro liberály to je naopak klíčový požadavek. Liberálnědemokratický stínový ministr životního prostředí Simon Hughes varoval, že požadavek volební reformy je "neoddiskutovatelný".

Průzkumy ukazují, že veřejnost je na změnu připravena. Například podle ankety v dnešních The Sunday Times je pro úpravu volebního systému 62 procent Britů. Liberální demokraté mají navíc politicky mnohem blíž k labouristům než ke konzervativcům a mnoho jejich voličů bude s případnou aliancí s toryi nespokojeno.