O příběhu očitého svědka bratislavského masakru píše slovenský týdeník Nový život, z nějž cituje server Novinky.cz.

"Hlaveň samopalu opřel (vrah) Harman o moje rameno, naklonil se a střelil do hlavy Jozefa Pútika, který se mi ukrýval za zády. Byla to rána. Pútik mě pustil, svalil se na zem a já jsem ohluchl," líčí dramatické chvíle Fratrič.

Na místě střelby se důchodce, který bydlí jen několik set metrů odtud, ocitl náhodou, když šel požádat dělníky o okna, která vyměňovali na panelovém domě. Před domem vraha se potkal s obětí, jíž znal od vidění. Chvíli spolu debatovali, později zastřelený Pútik poté vešel do domu, uvádí server.

Schoval se mi za záda a křičel, ať ho nezabíjí

"Za pět minut vyběhl (Pútik) ven a padl na zem. Křičel, abychom mu pomohli a volali sanitku. Říkal, že ve třetím patře někdo střílí ze samopalu. Najednou z domu vyšel Harman a mířil k Pútikovi,“ popsal Fratrič.

Pútik se prý schoval za jeho zády a udělal si z něj živý štít. Vrah ale nestřílel bezhlavě, věděl, koho chce zabít. "Harman kolem mě kroužil a snažil se Pútika zasáhnout. Ten křičel, aby ho nezabíjel. Najednou střelec přikročil ke mně, opřel si hlaveň samopalu o má ramena, naklonil ji dolů a střelil Pútika do hlavy,“ dodal senior pro Nový život.

Důchodce nemůže uvěřit tomu, že přežil. „Kdyby chtěl, obětí by mohlo být mnohem víc,“ konstatoval. Vrah podle psychologů útočil pouze na lidi, které považoval za své nepřátele. S důchodcem konflikt neměl a viděl, že ho nemůže ohrozit, proto na něj nevystřelil.

Podle odborníků vycházelo řádění střelce ze životní frustrace. Muž nebyl ženatý, byl bez práce a zřejmě se cítil osaměle. Neměl dostatek síly řešit své problémy bez agrese, cituje server psychology.