„Třiadvacet let pečlivě střádané emoce, drobná ponížení, nesouhlas i urážky byly v souvislosti s prezidentovým odchodem polity jakoby živou vodou a vyvolaly štvanici na hlavu státu,“ píše Pečinka.

Navíc se kolem prezidentova odchodu odehrávaly staročeské pohanské zvyky, spojené s vymýtáním zlých duchů. Pečinka to ohodnotil jako „nefalšovaný návrat ke kmenovým rituálům, jak symbolickými gesty a zaříkáváním změnit svět k obrazu svému.“

Obává se však, že situace se ani po pochopitelném zklidnění nevrátí do původních kolejí. „V uplynulých týdnech se veřejný život natolik zbalkanizoval, že dnes je možné a představitelné všechno,“ poznamenává. Vyloučit nelze ani střelbu na nepohodlné osoby. Situace prý dokonce začíná připomínat špatně maskované zárodky občanské války.

Důkazem je prý „kuličkový atentát“ na Václava Klause, neboť jeho pachatel, který by byl všude jinde hodnocen jako popletený nešťastník z okraje společnosti, byl v současné atmosféře pasován do role bojovníka za svobodu.

Novou dimenzi tento souboj prý dostal po inauguračním projevu Miloše Zemana. Zařazení mediáního proudu mezi hlavní ohniska společenského negativismu nepochybně ještě přilije olej do ohně. Za svá slova prý nejspíš tvrdě zaplatí právě Zeman, který od nástupu do úřadu pochopitelně bude pod mediálním drobnohledem.

Pečinka nepochybuje, že v průběhu času na něj znepřátelení novináři něco najdou. Proto se dá očekávat, že se nový prezident stane ještě vykřičenějším, než jeho předchůdce.