Každý z nás má vrozené rozdíly v tom, jak mezi sebou komunikují různé části mozku. Pohotovost a hbitost v těchto operacích naznačuje snadnější učení jazyků, rychlost ve čtení a přesnost vyjadřování. 

Vědci odhalili tajemství toho, proč jsou někteří lidé zřejmě schopnější učit se jazyky, zatímco jiní nikoli. Experti z Montrealského neurologického institutu McGillovy univerzity v Kanadě objevili, že učení je více či méně snadné proto, že každý má vrozené dispozice v tom, jak mezi sebou komunikují různé části mozku.

Výzkumný tým pod vedením profesorů Xiaoqian Chaiho a Denisy Kleinové zkoumal mozek 15 dospělých osob hovořících anglicky, které zahájily intenzivní dvanáctitýdenní kurz francouzštiny. Před kurzem a po něm testoval jejich jazykové schopnosti.

V běžném životě spolu různé oblasti mozku komunikují i tehdy, když odpočíváme. Síla těchto spojů, nazývaná konektivita ve stavu klidu, je u každého člověka jiná. Vědci se snažili pochopit, zda rozdíly v konektivitě ve stavu klidu mohou ovlivňovat schopnosti spojené s učením druhého jazyka.

Vědci s použitím funkční magnetické rezonance zkoumali konektivitu v mozku sledovaných osob před začátkem kurzu francouzštiny. A skutečně, způsob, jakým se rozvíjelo a fungovalo spojení v mozku, ovlivňoval poté výsledky dobrovolníků v testu z francouzštiny, a to pokud jde o větší rychlost čtení nebo výslovnost.

"Nejzajímavější na této studii je to, že konektivita mezi různými sektory mozku může být pozorována ještě předtím, než jazykový kurz začne," uvádí neurolog Arturo Hernandez z Houstonské univerzity, který se zabývá studiem učení druhého jazyka, ale experimentu se nezúčastnil. "To ukazuje, že lze již předem určit, jaký úspěch kdo bude v kurzu mít," dodává.

Experti však uklidňují: výsledky této studie neznamenají, že úspěch v učení druhého jazyka je zcela předurčen konektivitou našeho mozku. Tento orgán je velmi "plastický" a může být ovlivňován učením a zkušenostmi, ujišťuje profesor Xiaoqian Chai.

"Kanadská studie je však prvním krokem k tomu, abychom mohli pochopit individuální rozdíly v tom, jak se kdo učí druhý jazyk. V dlouhodobé perspektivě nám to může pomoci vyvinout lepší metody, které by pomohly lidem lépe se učit," dodává.