Jak napsal britský list The Guardian, vědci z univerzity v Tübingenu chtěli zjistit, proč se lidé zdráhají sedět v klidu a jen tak si pro sebe přemýšlet, i když jsou jediným živočišným druhem, který je toho schopen. Zkoumali proto skupinu více než 250 lidí, které povzbuzovali k bezcílnému rozjímání. Autoři výzkumu zjistili, že tato činnost účastníkům studie přinášela mnohem větší uspokojení, než předpokládali.

Studie také odhalila, že rozjímání může pomáhat při řešení problémů, zvyšovat kreativitu, posilovat představivost a přispívat k pocitu vlastní hodnoty. Přesto se většina lidí spíše nechá rozptýlit, než aby se ponořila do vlastních myšlenek nebo jen zírala z okna.

Chytré telefony podle vědců usnadnily hledání rozptýlení a přispěly k tomu, že si lidé odvykli rozjímat. Pro některé účastníky studie proto bylo těžké trávit čas vlastními úvahami, zejména pokud měli sklon k negativnímu myšlení.

Účastnící studie měli obecně problém odhadnout, do jaké míry je rozjímání něco, co je třeba ocenit, řekl hlavní autor studie Kou Murajama z univerzity v Tübingenu. Za atraktivnější spíše považovali jiné činnosti, dokud je vědci nepovzbudili, aby se zaobírali svými myšlenkami.

„To by mohlo vysvětlovat, proč lidé dávají přednost tomu, aby byli stále zaneprázdněni, než aby si v každodenním životě užívali chvilky rozjímání nebo nechali svou představivost volně plynout,“ řekl Murajama.

V rámci experimentu měli lidé odhadnout, do jaké míry ocení, když budou 20 minut sedět o samotě a rozjímat. Měli zakázáno používat chytrý telefon, číst si nebo se procházet. Podle výsledků studie každý účastník experimentu zjistil, že jeho potěšení z této činnosti bylo mnohem větší, než očekával. To platilo i v případě, když se změnily podmínky.

Vědci účastníky studie někdy nechali ve strohé konferenční místnosti, v tmavém stanu nebo v malém a uzavřeném prostoru. Jindy nemuseli rozjímat více než čtvrt hodiny, ale stačily tři minuty. V určitých případech se ke svým pocitům mohli vyjádřit už v průběhu sezení. Další skupina dostala přístup k digitálním zařízením a bylo jí umožněno číst zprávy na internetu. Všichni ale nakonec uvedli, že čas, který strávili s vlastními myšlenkami, je příjemně překvapil.

„Tyto výsledky mají v době záplavy informací, v níž žijeme, mimořádný význam,“ řekl Murajama německým médiím.