Za odbory sdružující zaměstnance z rozpočtové sféry to v Senátu na konferenci Tarifní platy - mýty a skutečnost oznámila předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. 

Vondrová: S vládou jsme se na ničem nedohodli

"Ve všech jednáních, která proběhla, se odbory (s vládou) na ničem nedohodly, a dnes tímto způsobem poprvé zveřejňují své stanovisko," řekla Vondrová. Změny platového systému navržené ministrem Drábkem podle odborů představují destrukci tarifního systému.

Nové znění by vládě umožnilo stanovení libovolného počtu platových stupnic s různě modifikovaným počtem platových stupňů. Jedinou konstantou by zůstal současný počet platových tříd. 

Návrh dále vládě umožní stanovit jednotlivé platové tarify v příslušných platových třídách a platových stupních na základě jejího rozhodnutí. Jediné, co nebude moci měnit, jsou minimální platové tarify.

"Bylo by porušeno právo na spravedlivou odměnu za práci"

"Nad rámec dosavadních platových předpisů se nově navrhuje možnost sjednání smluvních platů," konstatovala Vondrová. Důrazně přitom upozornila, že pro zaměstnance veřejných služeb a státní správy je tato úprava nepřijatelná. Porušila by současný systém odměňování. Realizací této změny by také došlo k porušení článku 28 Listiny základních lidských práv a svobod. Bylo by porušeno právo na spravedlivou odměnu za práci. 

Také by došlo k porušení té části zákoníku práce, který přikazuje povinnost rovného odměňování za stejnou práci. "Je nepřípustné, aby byli zaměstnanci jednotlivých správních a jiných institucí odměňováni za práci stejné hodnoty rozdílně," řekla Vondrová. 

U smluvních platů navíc vůbec nevyplývá, jakým způsobem by byl stanoven okruh odborníků, pro které by se platy stanovovaly. Realizace tohoto ustanovení by podle odborů ještě více zvýraznila a prohloubila nerovnost v odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy.

Odbory: Opatření by znamenalo pokles mezd

Vzhledem k předem danému množství prostředků na platy by došlo také k diskriminaci v odměňování ostatních zaměstnanců, protože prostředky na smluvní platy by se získaly na jejich úkor. Navíc prý nejsou smluvní platy ve státní a veřejné správě uplatňovány vůbec v žádné členské zemi EU. 

Opatření by znamenalo pokles reálných i nominálních mezd. To by vedlo k demotivaci zaměstnanců, diskriminaci a destabilizaci pracovních kolektivů. "Vytvářelo by prostor pro nepotismus (preferování přátel, příbuzných), klientelismus, korupci a politizaci veřejné správy," řekla Vondrová. Naopak dosavadní systém odměňování pokládají odbory za odpovídající, a to i v mezinárodním srovnání. 

Vláda počítá se zrušením současného poměru mezi nejvyšší a nejnižší platovou třídou

Vláda podle Drábka minulý týden schválila rámec novely zákoníku práce, který kromě rozšíření možnosti takzvaného pásmového odměňování počítá se zrušením "číselného vyjádření poměru mezi nejvyšší a nejnižší platovou třídou", která nyní činí násobek 3,4.

Stejně tak by měl být zrušen rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším platovým stupněm, který je stanoven na násobek 1,5. Plat v nejvyšším stupni je tak o polovinu vyšší, než ve stupni nejnižším, podotkl ministr s tím, že dohromady s tarify jen nejvyšší mzda 5,1násobek nejnižšího platového ocenění 

Ministr také chce ze zákoníku práce vypustit "číselné označení počtu platových stupňů", jichž je nyní 12. Drábek ale také uvedl, že vedení ministerstva školství se už se školskými odbory dohodlo na tom, že platových stupňů by místo současných 12 mělo být pět. Platových tříd je podle stávajícího zákoníku práce 16.