Organizace doufají, že se k výzkumu připojí půl milionu lidí z celého světa. Sčítání má pomoci zjistit, jak tyto obrovité ploutvonožce ovlivňuje změna klimatu.

Mrože, kteří mohou vážit přes tunu, je na zemi těžké přehlédnout. Vědci ale ví jen málo o jejich životě podél vzdáleného a z velké části nepřístupného arktického pobřeží, které svou rozlohou přesahuje rozlohu Moravy.

Začínající ochránci přírody z celého světa mohou z pohodlí svého domova studovat satelitní snímky, které jsou dostupné on-line, identifikovat oblasti, kde se savci vynoří na souš a spočítat je. Data pomohou vědcům získat lepší představu o tom, jak velká je mroží populace, aniž by zvířata někdo rušil.

„Mroži čelí realitě klimatické krize: jejich domovská Arktida se ohřívá téměř třikrát rychleji než zbytek světa a za deset let roztaje zhruba 13 procent letního mořského ledu,“ uvedla BSA.

Tání je vyhání na pevninu

Mořský led je přitom pro tato zvířata zásadní. Přivádějí zde na svět mláďata a využívají ho také k odpočinku. Kvůli tání ledu jsou nuceni hledat útočiště na přeplněné pevnině, kde se někdy navzájem ušlapou. Při shánění potravy na souši také spálí více energie.

„Co se stane v Arktidě, nezůstane v Arktidě: klimatická krize je globální problém, větší než jakákoli osoba, druh nebo region. Británie musí před pořádáním letošní klimatické konference zvýšit své ambice a dodržet své klimatické sliby – pro dobro mrožů i celého světa,“ řekl představitel WWF Rod Downie.

Předchozí sčítání mroží populace jsou založené na dostupných datech a znalostech, ale výzkum mořských savců v takto rozlehlých, odlehlých a nedostupných oblastech s sebou podle BSA přináší značné problémy. Podle WWF se populace těchto ploutvonožců odhaduje na asi 230 tisíc.