Dnes je pátek 16. dubna 2021., Svátek má Irena
Počasí dnes 6°C Zataženo

Křížek: Studium a práce jdou v zahraničí ruku v ruce

Křížek: Studium a práce jdou v zahraničí ruku v ruce
zdroj: tisková zpráva

Za zcela zásadní, zejména u univerzit obchodního a ekonomického typu, považuji nutnost zbavit se dlouhodobě zažitého systému školství, kde teorie vládne a praxe je vytlačována, uvedl Miroslav Křížek, ředitel Institutu rozvoje podnikání (IDE).

Převzato ze serveru Finance.cz

S Miroslavem Křížkem, ředitelem Institutu rozvoje podnikání (IDE), jsme si povídali o práci při studiu, spolupráci podnikatelského a akademického prostředí, či úloze podnikatelského inkubátoru. Podle vašeho nedávného průzkumu pracuje při studiu 72 % vysokoškolských studentů. To je docela vysoké číslo. Jak jsou na tom v zahraničí? Hodně záleží na tom, o jakém oboru, jaké vysoké škole a samozřejmě i o jaké zemi mluvíme. Například v Německu je podle obdobných výzkumů podíl pracujících studentů dosti podobný, zejména u studentů vyšších ročníků ekonomických vysokých škol, což je takřka stejné jako u nás. V Británii a Francii je podíl pracujících vysokoškoláků naopak nižší. Zajímavé statistiky poskytuje USA, kde se v některých oborech podíl pracujících studentů blíží hodnotě 100 procent. To je dáno i systémem školství, propojením univerzit s firmami, společnými projekty, výzkumem. Toto v Čechách stále ještě není na potřebné úrovni. Dá se toto číslo ještě zvýšit? Jakým způsobem? Zavedením školného? Ano, třeba právě ve USA, kde se na většině univerzit platí školné, a někdy i velmi vysoké, studenti často nemají ani jinou možnost, než si ho dofinancovávat z dalších zdrojů, tím že pracují. To považuji za správnou cestu, zejména když je praxe a přivýdělek realizována v oboru, v kterém se student profiluje. Zkrátka méně drog, alkoholu a experimentů a více zkušeností v oboru. Samozřejmě to myslím s nadsázkou, ani s prací při studiu se to nemělo přehánět. Z těch 72 % jenom 16 % podniká. Po studiu by ale chtěla podnikat téměř polovina vysokoškoláků, čtyřikrát více. Co brání studentům realizovat své nápady už během studia? Podle studentů je v začátcích nejvíce omezuje nedostatek finančních prostředků. Ocenili by rovněž odbornou pomoc při přípravě podnikatelského záměrů, poradentství se záležitostmi týkajícími se práva, daní či účetnictví nebo možnost konzultací k projektu a mentoring. Důležité je tedy to, zda mají nějaké zázemí, které je podrží. Je však třeba si také uvědomit, že podnikání není lehké a není pro každého. Jak tomu může přispět podnikatelský inkubátor? Tím, že se v IDE zaměřuje na podchycení problémových faktorů, pomáháme studentům překonat počáteční potíže při podnikání. Dokážeme například začínajícímu podnikateli zprostředkovat kontakty, poskytnout poradenství, konzultace, dohled nad projektem, často i prostory pro podnikání a služby okolo. Řada inkubátorů pomáhá i s financováním. Například v rámci IDE máme již poměrně široké portfolio prověřených investorů, kteří jsou ochotni to životaschopných projektů investovat i několik milionů korun. Obchodní profily firem zasídlených ve vašem inkubátoru jsou velmi rozmanité. Jsou tam softwarové služby, pohostinství, výroba košů na žvýkačky. Znamená to, že u vás může uspět kdokoli, záleží jen na tom, jestli je inovativní a má na trhu šanci? Přesně tak. Posuzujeme proveditelnost projektu, obchodní potenciál, dlohodou perspektivu i třeba osobnost začínajícího podnikatele. Může se k nám tedy přihlásit kdokoli s jasným, dobře propracovaným a životaschopným podnikatelským záměrem, kdo hledá pomoc v začátcích svého podnikání. Zájemci o zařazení do inkubátoru musí popsat svůj podnikatelský záměr dle definované osnovy osnovy a poté ho během patnácti minut odprezentovat před tříčlennou komisí. Mohou studenti VŠE v inkubátoru zůstat i po ukončení svého studia? A je inkubátor přístupný i lidem mimo VŠE? Ano. Přestože IDE funguje jako vnitřní útvar Vysoké školy ekonomické v Praze, je otevřen široké veřejnosti. Zajímá nás nápad, komerční potenciál a snaha chtít něco dokázat, nikoliv příslušnost k univerzitě. Vy sami máte za sebou ani ne první rok existence. Potřebovali jste nějakou inkubaci? Co byl největší problém? My sami jsme se „vylíhli“ po třech letech příprav. Nejtěžší bylo získat si důvěru akademické obce, kde patří velký dík panu děkanu Veberovi, ale i dalším lidem z naší mateřské univerity. Lehké nebylo ani získat důvěru veřejnosti. A samozřejmě jsme se od začátku velmi zaobírali otázkami financování, nicméně i toto se nám nakonec podařilo uspokojivě vyřešit a nyní můžeme říci, že všechny služby IDE jsou poskytovány v zásadě zdarma. Jedním z hlavních záměrů IDE je vytvořit síť partnerů z řad podniků. Podařilo se vám to i za tu krátkou dobu? S kým jste navázali spolupráci a čeho se tato spolupráce týká? Nesnažíme se zaměřit pouze na firmy, uzavřeli jsme například partnerství s Vědeckým inkubátorem při ČVUT, s Technologickým a inovačním centrem ČKD, pravidelně spolupracujeme i na průzkumech s Hospodářskou komorou ČR či AMSP ČR. Co se týče spolupráce s podniky, tu lze v zásadě rozdělit do tří oblastí: externí poradenství, spolupráce na firemních projektech a sponzoring. V oblasti poradenství, zejména právního a finančního, se nám velmi dobře spolupracuje s AK VKŠ či se společností Finapp. V rámci studentského klubu IDElita studenti pracují na projektech zadaných společnostmi jako Altron, Vodafone a řady dalších. Vážíme si také spolupráce s PricewaterhouseCoopers, která nám velmi pomohla v začátcích, při vzniku Podnikatelském inkubátoru při VŠE a následně i při vzniku IDE. Velmi zajímavý je projekt IDEA, založený na prodeji nápadů těm, kteří mají volné prostředky k jejich realizaci. Už máte nějaké takové transakce za sebou, jaká je zpětná vazba? V tuto chvíli je tato naše aktivita poněkud v pozadí, zkrátka proto, že s nápady se nám hlásí hlavně podnikatelé, kteří je chtějí třeba i s investorem sami realizovat. Například do soutěže Poštovní spořitelna Milionový nápad se nám letos přihlásilo 174 podnikatelů, z nichž někteří jistě naleznou svého investora. V týmu IDE jsou převážně vysokoškolští lektoři. Jak se ale na vedení IDE podílejí sami studenti? Když jste tvořili strategii celého projektu, čerpali jste i z jejich nápadů? Celý koncept IDE, networking, vzdělávací akce, poradenství, inkubátor, soutěž podnikatelských záměrů a zajištění financování vzešel na základě identifikace potřeb samotných vysokoškolských studentů. Pravidelně konzultujeme naše záměry se studenty. Umožňujeme jim, aby se aktivně zapojovali, například při tvorbě témat vzdělávacích akcí, volbě oblasti skupinového poradenství dle aktuálních potřeb a podobně. Dá se říci, že studenti nám poskytují jakési zrcadlo našeho snažení. Jak se do budoucí podoby IDE promítne projekt IDElita? Studentský klub IDElita je jeden z pěti základních kamenů IDE, určitě jeden z nejvíce dynamických. Samozřejmě byli bychom rádi, aby se v budoucnu aktivně podílel na jednotlivých činnostech a na rozvoji IDE. Ostatně IDElita již dnes zpracovává některé projekty pro další rozvoj IDE. VŠE se snaží zavést podobné prostředí jako například ve Velké Británii. Sami spolupracujete s University of Edinburgh. V čem tato spolupráce spočívá? Spolupráce s University of Edinburgh je zatím neformálního charakteru se zástupci ze studentské organizace iCUE, která především usiluje o rozvoj praktických zkušeností a podnikatelského ducha studentů. Sdělili nám své zkušenosti, které nám usnadnili začátky. Do budoucna zahraniční spolupráci chceme více rozvíjet, naším cílem je zprostředkovávat zkušenosti zahraničních začínajících podnikatelů našim členům. Otázka na závěr, spolupráce podnikatelského a akademického prostředí je v Česku stále velký problém. Vám se ale daří tento problém řešit. Co byste doporučil ostatním univerzitám, aby i ony byly úspěšné? Co je nejdůležitější? Za zcela zásadní, zejména u univerzit obchodního a ekonomického typu, považuji nutnost zbavit se dlouhodobě zažitého systému školství, kde teorie vládne a praxe je vytlačována s tím, že na akademickou půdu praxe nepatří. Ale nezoufejme, situace není nijak dramatická a trvale se zlepšuje s tím, jak řada konzervativních pedagogů se zvyšujícím se věkem postupně odchází... Děkuji za rozhovor, Karel Pospíšilík, Finance.cz Ing. Miroslav Křížek PhD. se narodil v roce 1979 v Praze. Vystudoval Školu managementu a služeb Praha a následně Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na podnikovou ekonomiku, management a marketing. Od září 2005 vyučuje na VŠE v Praze předměty z oblasti managementu a podnikání malých a středních firem. V roce 1999 začal úspěšně podnikat v oblasti jazykových, překladatelských, tlumočnických a průvodcovských služeb. V září 2000 založil firmy Jazykový Institut Praha a Business Welcome Service, v nichž v současnosti figuruje jako jediný majitel a ředitel. V roce 2006 založil Podnikatelský inkubátor při Vysoké škole ekonomické v Praze, který se v roce 2008 přetransformoval v Institut rozvoje podnikání (IDE). Institut rozvoje podnikání (IDE – Institute for Development of Entrepreneurship) je samostatným útvarem Vysoké školy ekonomické v Praze, jehož cílem podpora podnikání mezi studenty i širokou veřejností. Mezi hlavní aktivity IDE patří vzdělávací a poradenská činnost, která zahrnuje různé oblasti podnikatelského života, zprostředkovávání setkání s úspěšnými podnikateli, provoz virtuálního podnikatelského inkubátoru, pořádání soutěže podnikatelských záměrů nebo shánění investorů pro perspektivní projekty. Součástí IDE je klub IDE Society, který pro své členy pořádá pravidelné formální i neformální setkání a umožňuje tak výměnu zkušeností a obchodních kontaktů. IDE rovněž provozuje vlastní internetový portál zaměřený na začínající podnikatele.