Rusové obnovili dodávky plynu na Ukrajinu, jak v úterý oznámila ukrajinská společnost Ukrtransgaz. Na neklidném východě země mezitím zavládlo příměří, které ukrajinský prezident Porošenko avizoval už minulý týden s tím, že "den ticha" nastane 9. prosince.  

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že se proruští rebelové dohodli s ukrajinskou vládou na ukončení bojů. Mír prý začne v pátek a hned následující den začnou obě strany stahovat těžkou vojenskou techniku z frontové linie. Problém ovšem je, že příměří dosud nikdo nedodržoval. Obyvatelé východní Ukrajiny ztrápení humanitární krizí mezitím s děsem očekávají příchod nejtužší zimy. Řada místních má pocit, že je všichni nechali napospas osudu. 

Ruská vláda překvapivě neuznala volby v samozvaných republikách na východě Ukrajiny. Jeden z poradců ruského prezidenta Jurij Ušakov prohlásil, že Kreml volby "v lidových republikách" sice respektuje, ale neuznává. Přímo slovo "neuznává" ale nepadlo. 

Informační válka, která zuří mezi Moskvou a Kyjevem, není o nic méně intenzivní než reálné boje proruských rebelů s ukrajinskými vojáky na východě Ukrajiny. V rámci ní v pátek ruský parlament takřka jednohlasně schválil deklaraci, v níž vyzývá ostatní státy a mezinárodní organizace k prošetření zločinů proti civilistům na jihovýchodě Ukrajiny. Dokument podpořilo 428 poslanců, jeden se zdržel hlasování. 

Jeden z cestujících malajsijského boeingu, který v červenci havaroval na východě Ukrajiny, měl podle nizozemské prokuratury na sobě dýchací masku. Přestože by to mohlo vyvolávat řadu spekulací, původní verzi o sestřelení letounu to vůbec neodporuje, jak upozorňuje ruský zkušební pilot v rozhovoru pro portál Slon.ru. 

Rusové vyšetřují ukrajinského ministra vnitra Valerije Heleteje, náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Viktora Muženka a několik dalších velitelů pro podezření z genocidy ruskojazyčné populace na východě Ukrajiny. 

Propagandistická válka ohledně událostí na východě Ukrajiny - na rozdíl od jakžtakž dodržovaného příměří vojenského - zuří v neztenčené míře. A zuřivost informačních bojů se následně přenáší i na reálná bojiště.

I když to nejdůležitější se stále odehrává v hraničních ukrajinských regionech, kde se boje stále zostřují, zdá se, že Evropu zajímají více sankce a protisankce. Ačkoli, Evropu… hledáte-li na titulní straně BBC nebo německých online novin, sankce nenaleznete ani v první desítce ekonomických zpráv, natož pak u headlinů. V Česku, sledujeme-li zpravodajství téměř všech médií, jsou na prvním místě sankce. Mají být, nemají být? Přinesou něco, nepřinesou, neměli bychom raději nikoho nesankcionovat? Neměli bychom najít nějaký moudrý a vyváženě znějící důvod, proč schovat hlavu pod polštář?