Věda

Na dětský alkoholismus má bezprostřední vliv reklamy na alkoholické nápoje, prokázali američtí vědci. Ovlivňuje nejen to, že po alkoholu vůbec sáhnou, ale i značky, které si vybírají, a množství, které pak zkonzumují. 

Begonie jsou v našich podmínkách celkem běžnými okrasnými rostlinami. Už zběžný pohled na jejich kultivary ale napoví, že tato rostlinná skupina ráda experimentuje se svými listy. Nejúžasnější jsou v tomto ohledu tropické druhy begonií – například Begonia pavonina. I kdybychom neznali nic než její latinský název, který v překladu zní begonie paví, mohli bychom odtušit, že je vizuálně úchvatná.

Pokud máte osmiletého syna, nejspíš jste si jeho propadů nálad a pláči při sebemenší zámince museli všimnout. Proč tím trpí chlapci právě v osmi letech?

Zubr evropský je posledním žijícím zástupcem evropské megafauny – velkých a gigantických zvířat obývajících starý svět do konce poslední doby ledové. I proto jím byli naši předkové doslova fascinováni. Dokonce i ten, kdo nikdy nezavadil o romány Eduarda Štorcha, si může všimnout úžasných zpodobnění zubrů na pravěkých jeskyních malbách. 

Zdává se vám někdy, že stojíte před tabulí, jste zkoušeni a vůbec to neumíte? Takové noční můry jsou u školáků pochopitelné, ale proč se zdají lidem, kteří mají školní docházku dávno, dávno za sebou?

Výzkum našich nejbližších žijících příbuzných – lidoopů – už nejednou ukázal, že se jejich mentální schopnosti v mnoha ohledech blíží lidským. Prostřednictvím znakového jazyka nebo symbolů se například dokáží s lidskými experimentátory docela obstojně domluvit. Ve svých jazykových schopnostech se samozřejmě lidem plně nevyrovnají, ale i tak dalece předčí naprostou většinu ostatních živočichů. 

Týden co týden se na stránkách odborných i méně odborných tiskovin můžeme dočíst, že velký průlom v prodlužování lidského věku je na dosah ruky. Výroky, jako že "už dnes mezi námi žijí lidé, kteří oslaví tisícovku", nejsou výjimkou. Zdánlivě tomu nasvědčuje téměř vše – nové lékařské postupy, pokroky v oblasti molekulární biologie slibující přímé zásahy do naší genetické výbavy, chemické látky zvyšující životnost buněk i experimenty na laboratorních zvířatech, jejichž život se prostřednictvím dietetických postupů, genetických manipulací a nejrůznějších chemikálií daří prodlužovat velmi výrazně. 

Zadožábrý plž Elysia chlorotica zapojuje do vlastního těla části zelených řas a většinu energie získává ze slunce. Parazitičtí korýši rodu Sacculina se v dospělosti mění na husté podhoubí prorůstající a ovládající hostitele. Hlenkovité organismy se po jednobuněčném stadiu svého života spojují dohromady v makroskopické plodnice, nebo pohyblivé "slimáky".