věda a poznání

Můžeme klimatickým změnám čelit i jinak, než jenom omezováním vypouštění oxidu uhličitého? Nová studie Illinoiské univerzity přišla s kalkulacemi klimatického dopadu hypotetické solární megaelektrárny na Sahaře. Zjistila při tom, že krom výrazných energetických zisků by podobný projekt ochladil oblast do té míry, že by na Saharu začalo proudit více srážek.

Temný středověk si obvykle spojujeme s pádem Říma, nájezdy barbarů a celkovým úpadkem kultury, bohatství i vzdělanosti. Poslední, co bychom od tohoto období zmatků čekali, je kosmopolitní společnost spojující osoby z nejrůznějších koutů světa. Přesně to ale dokládá překvapivý nález z jižního Německa – i když hned druhý pohled naznačuje, že pozadí zdejšího "multi-kulti" možná bylo daleko temnější…

Jako výjimečný obchodní artikl historie máme tendenci vnímat spíše vzácné kovy - zlato, stříbro, měď. Dávno před nimi však první kultury našly zálibu v docela jiné druhu komodity. Řeč je o jantaru, ale i nefritu či obsidiánu, které bylo v dané éře snazší zpracovat a které kvůli svému vzhledu měly výjimečné postavení. Stopování toho, kterak primitivní evropské národy tisíce let před vznikem své civilizace s podobným zbožím obchodovaly, nám pomáhá ucelovat obrázek společnosti z této pradávné historie.

Existovala jakási prvotní příčina či síla, která vytvořila všechny fyzikální zákony a počáteční podmínky pro vznik našeho vesmíru? Jinými slovy: Lze na pozadí vesmíru spatři Boží tvář? Hledání odpovědi se potáhne ještě dlouhá staletí. Pokud ji vůbec kdy nalezneme...

Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.

Snad až tělo Alexandra Velikého vyhlíželi největší snílci na počátku července uvnitř nově odhaleného egyptského sarkofágu. Namísto toho po otevření archeologové zjistili, že na ně čekají tři neoznačené kostry a lavina exkrementů, které do hrobky natekly zřejmě z nedalekého odpadního potrubí. Zdálo se, že to, co někteří vyhlíželi jako archeologický objev desetiletí, nakonec skončilo typicky ironickou tečkou. Detailnější analýza obsahu sarkofágu však přeci jenom našla zajímavější materiály, než jenom splašky.

Antidepresiva, která po průchodu lidským tělem končí v odpadních vodách, ovlivňují milostné tokání špačků. Samičky, které ve stravě "zobaly" Prozac, tedy fluoxetin, přestaly být pro samce přitažlivé, a ti tak neměli důvod se o ně ucházet. Místo namlouvání na ně dokonce útočili, ukázala studie univerzity v Yorku.

Jak přesně se stravovat, dnes řeší stále více lidí. Občas přitom hledají rady v jídelníčku předků – tradičně se tak objevuje argument, že zpracované potraviny jsou teprve moderní vynález. Objev staroegyptského sýra ruku v ruce s ještě starším prvotním chlebem ale naznačuje, že komplexněji upravovaná strava rozhodně není jenom výstřelek 20. a 21. století.