věda a poznání

Indická raketa PSLV-C38 v pátek časně ráno SELČ vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Na svých internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Jednou z důležitých otázek o našem lidství je otázka, čím přesně jsme unikátní? Co nás odlišuje od ostatních zvířat?

Ze sociologických průzkumů ruské mládeže vyplývá, že generační konflikt pominul. O sto a i o pětadvacet let dříve se právě mládež chopila nových myšlenek a hodnot. Ale "děti perestrojky" dokázaly nebývalé: vychovaly pokolení, které plně sdílí jejich obavy a rozčarování a sní jen o stabilitě a blahobytu. Dnešní studenti jsou stejní jako jejich rodiče. Ze změn chtějí jedině takové, které je nebudou nic stát, a sní o státu, který se o ně postará, napsal ruský časopis Ogoňok.

Do vesmíru se první americká astronautka Sally Rideová podívala až dvacet let a dva dny po Valentině Těreškovové, i tak však po sobě zanechala nesmazatelnou stopu. Vědkyně a astronautka navíc za svůj život posbírala hned několik prvenství a zapsala se do historie NASA nejen tím, že byla žena. Od její smrti uplyne v červenci pět let.

Když se s někým potkáme poprvé, vytvoříme si podle jeho obličeje nevědomky představu o jeho schopnostech a povaze již během několika milisekund. Bylo také prokázáno, že úspěšnost politika lze předpovědět podle jeho obličeje. Totéž se dá očekávat i u zástupců dalších profesí, které jednají s lidmi tváří v tvář.

Hvězd s planetárními systémy nalezneme v naší galaxii více než dost. Dokonce i planety, které by teoreticky mohly hostit život, patrně nejsou výjimkou. Živé organismy podle našich poznatků povstaly na Zemi relativně rychle, během několika stovek milionů let, takže se nezdá, že by vznik života byl extrémně vzácnou událostí. Zůstává otázkou, za jakých podmínek se mohou vyvíjet komplikovanější a potažmo inteligentnější bytosti, potenciální zakladatelé celoplanetárních a mezihvězdných společností.

Představte si tvora, který přebývá takřka celý život pod zemí, v koloniích čítajících několik desítek až stovek jedinců. Dorůstá zhruba velikosti myši, ale absencí srsti a jemnou růžovou kůží připomíná spíše cosi mezi krysou a mexickým naháčem. Zcela mu chybí receptory pro bolest a fungování jeho kolonií v mnohém připomíná spíše společenský hmyz – včely, mravence, nebo termity. 

Vědci v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 tisíc let. Jsou tak o 100 tisíc let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature.