věda a poznání

Dějiny pozemského života můžeme rozdělit na dvě části. V té první, která začala krátce po zformování naší planety, vznikly jednoduché organismy a vyvinuly se na úroveň dnešních bakterií. Tyto organismy a jejich ekosystémy na Zemi dominovaly nejméně tři miliardy let. Pravda, už relativně brzo se patrně vyvinuly větší a komplexnější, eukaryotické organismy na úrovni dnešních prvoků. Ty ale převážily a začaly se explozivně rozvíjet až celkem nedávno – před nějakými šesti až sedmi stovkami milionů let. Tím byla předznamenána epocha zjevného života, doba, ve které se vyvinuly mnohobuněční živočichové i rostliny a ve které žijeme dodnes. Proč si ale komplexní formy života dávaly tak na čas?

Třebaže se to při pohledu z naší kotliny, kde nejpočetnější část populace představují lidé bez vyznání a třetina populace se pokládá za ateisty, může zdát zvláštní, ve většině zemí panují vůči ateistům zásadní předsudky. To se týká jak zemí, kde se, podobně jako v České republice, většina lidí nepokládá za věřící, tak zemí, kde je příslušnost k některému náboženství běžná či dokonce samozřejmá. Nejběžnějším předsudkem je, že ateisté postrádají pevně ukotvenou morálku, a jsou proto náchylnější k neetickému jednání. Jak běžný ale tento názor je? Vyznívá pomalu v sekulárních společnostech? A sdílejí jej i sami ateisté?

Válčit lidstvo zřejmě jen tak nepřestane, takže by bylo fajn alespoň co nejvíce snížit počet obětí a to včetně padlých vojáků. Válčení bychom mohli nechat na robotech, které bychom dokonce ani nemuseli ovládat. To je sice na jednu stranu osvobozující, na druhou stranu také velmi nebezpečné. 

Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.  

Čeští vědci našli na Kutnohorsku nový minerál, jeho základem je vzácný sulfid stříbra. Pro nerost si prosadili pojmenování staročeskéit, a to i přes nesouhlas některých členů mezinárodní komise pro názvosloví. Název nakonec komise schválila a od srpna tak budou jeho anglickou variantu staročeskéite používat vědci z celého světa.

Irák se pomalu snaží obnovit své poničené historické památky a zachovat povědomí o těch, které jsou už nenávratně ztraceny, s čímž jim pomáhají i odborníci z Česka. Historické dědictví tu mizelo ve velkém už od pádu režimu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, později zkázu dokonal barbarský přístup Islámského státu.

Na celém světě existuje skoro 30 milionů lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Toto neurodegenerativní onemocnění dodnes není zcela pochopené a pátrání po jeho příčinách stále pokračuje. Nová studie nyní přidala významný dílek do skládačky vzniku choroby. Poprvé totiž otřásla představou, že Alzheimer je onemocnění, které se vyskytuje jen u lidí. Stopy velmi podobné nemoci byly totiž pozorovány i šimpanzů.

Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) letos v červnu transplantovali zároveň srdce a játra od jednoho dárce. Pacienta ohrožovalo srdeční selhání a cirhóza jater jako jeho důsledek. Pokud není zajištěna stabilní činnost srdce, lékaři k transplantaci orgánů nepřistupují. Novinářům to v úterý řekli zástupci klinik IKEM. V Česku jde o druhou takovou operaci, v Brně v roce 2005 transplantovali zároveň srdce, játra a ledviny.