umělá inteligence

Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů. 

Máme se umělé inteligence bát, připraví nás o místa, nebo nás dokonce zotročí? Umělou inteligencí je ve své podstatě i kalkulačka či textový editor. O sestrojení něčeho, co lze skutečně s hrdostí nazývat "umělá inteligence" a mělo by se skutečně schopnostmi a "uvažováním" přiblížit člověku, se odborníci snaží již více než 60 let.

Má 182 centimetrů a váží těsně přes metrák - japonský android HRP-5P slibuje jednou ulevit dělníkům, kteří musejí přenášet či montovat těžký náklad v rizikovém prostředí. Neslyšíme však něco podobného již po několikáté? Není hon za automatizací jenom dalším populárním "strašením" koncem současného světa? HRP-5P připomíná, proč je automatizace tak pomalá, jako i neodvratná.

Je malý, roztomilý a místo obličeje má dotykovou obrazovku. V Číně posedlé umělou inteligencí se roboti rozšiřují na všechna možná i nemožná místa. Z průmyslu a gastronomie pronikly i do školství - v šesti stovkách mateřských školek fungují jako učitelé. Tedy spíš jako jejich asistenti, zatím.

Říká se, že oči jsou okna do duše – nový výzkum mezinárodního týmu vědců však toto staré rčení skutečně přenesl do reality. Podařilo se mu totiž vyvinout strojový algoritmus, který dovede na základě sledování pohybu očí akurátně předpovědět osobnostní rysy toho či onoho člověka. Jedná se o další příklad protínání oborů umělé inteligence a psychologie.

Skrývá se za vaším úsměvem směrem šéfovi faleš? Roboti naprogramovaní na to, aby analyzovali pracovní prostředí, to poznají a možná vám dříve či později dají padáka. Stále více firem se při rozhodování o přijetí či propuštění zaměstnanců spoléhá na rady umělé inteligence.

Představte si hypotetický scénář: Robot ovládající auto způsobí autonehodu a zabije člověka. Za svou chybu si od soudu vyslechne verdikt o sešrotování a pokud jeho právník neuspěje s odvoláním, skončí na smetišti. Jeho výrobce, který nedokonalým naprogramováním chybě nezabránil, bude z obliga a podobně vadné roboty může vyrábět dál. Tak může teoreticky vypadat budoucnost, protože Evropská unie uvažuje o tom, že jednou robotům udělá práva a povinnosti. 

Flippy měl zvládnout připravit 150 burgerů za hodinu a možná časem nahradit špatně placené zaměstnance fastfoodů - protože pracuje ještě levněji, tedy zdarma. Jenže v ostrém provozu pohořel, lidé na něj byli tak zvědaví, že nestíhal objednávky. Teď v kuchyni jen zaclání a sedá na něj prach.