Prezident Václav Klaus vidí u vládního návrhu na církevní restituce "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. Vláda navrhla normu, podle níž má stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku. Norma je nyní ve sněmovně, která o ní má rozhodnout.

Noční můrou ministryně kultury Aleny Hanákové se zcela nepochybně stane její úterní účast v pořadu Události, komentáře České televize.

Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení vládní návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi. Církve by podle něj měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.

Slovní přestřelky mezi vládní koalicí a opozicí provázely hned od počátku dnešní jednání sněmovny o vládním návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Poslanci budou na první letošní schůzi sněmovny projednávat návrh zákona o zásluhách Václava Havla a kontroverzní předlohu o vyrovnání státu s církvemi. Rozhodnou také o konečné podobě novely zákona o zadávání veřejných zakázek, který má podle kabinetu omezit korupční praktiky. Poslanci budou také schvalovat omezení imunity zákonodárců a návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Předseda národních socialistů Jiří Paroubek zpochybnil nárok katolické církve na majetek, který by měla získat podle vládního návrhu církevních restitucí, případně za něj dostat finanční náhradu. "Majetek, který je dnes ve hře, nikdy majetkem katolické církve nebyl. On byl, řekněme, v její správě," řekl novinářům Paroubek po dnešním jednání předsednictva strany, jejíž zástupci ve sněmovně podobně jako ČSSD a KSČM vládní návrh majetkového vyrovnání s církvemi odmítnou podpořit.

Kardinál, předseda České biskupské konference a arcibiskup pražský Dominik Duka v rozhovoru pro Katolický týdeník řekl v souvislosti s církevními restitucemi, že by Katolická církev měla být více otevřená společnosti a akcentovat službu společnosti ve formě charity a v oblastech, kde to stát dobře neumí. Katoličtí laici i politici katolického vyznání s ním souhlasí a sami navrhují, na co by se měla církev zaměřit.

Majetek za téměř 60 miliard korun, který má být navrácen církvím, především té katolické, rozbouřil vody mezi občany České republiky. Nejen nevěřící, či “nepraktikující“ katolíci, ale dokonce i ti, kteří do kostelů chodí, nebo dokonce někteří kněží se bojí toho, co to přinese. Jeden z kněží pocházející z jihočesko-středočeského pomezí tvrdí, že restituce naštvou věřící a může to znamenat velký odliv lidé od církve.