Ministerstvo financí varuje: letošní růst české ekonomiky nebude tak slavný, jak se ještě nedávno doufalo. Místo optimistických 2,3 % teď resort počítá jen se dvěma procenty. A důvody? Tvrdá cla z USA, nejistota v eurozóně a naše závislost na skomírajícím Německu. Přidávají se i obavy z inflace a změn v daňových přiznáních. Co všechno na nás v roce 2025 čeká?

Ministerstvo financí odhaduje v nové prognóze, kterou zveřejní v úterý, průměrnou inflaci příští rok šest procent.

Bylo bláhové vracet se na pláž po první vlně tsunami. A nebylo prozíravé odhodit roušky a předpokládat, že koronavirus se v létě "upeče".

Stačí drobnost a všechny odhady, prognózy, výhledy a předpovědi si můžeme strčit za klobouk. Pandemie koronaviru toho je jasným příkladem, stejně jako třeba pád Berlínské zdi. A podobných příkladů bychom v minulosti našli víc.

Předpovídat, jak bude vypadat život v příštích desetiletích, je ošidné. I slavní vynálezci a konstruktéři se v tom mýlili. Některé jejich představy o roce 2020 byly šokující až šílené, jiné zábavné. Přesvědčte se.

Česká ekonomika bude letos stagnovat a v příštím roce se hrubý domácí produkt zvýší o procento. Předpověděla to dnes Světová banka. Na svých internetových stránkách představila výhledy i pro dalších deset východoevropských ekonomik.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připustil možnost snížené sazby daně z přidané hodnoty pro léky, knihy a noviny, pokud by se základní sazba této daně zvýšila v dalších letech například na 19 procent. Podmiňuje to ale shodou vládní koalice. Podle zákona pro příští rok má být sazba DPH jednotná ve výši 17,5 procenta.

Počet obyvatel České republiky může během následujících 90 let, tedy do roku 2100, klesnout až na necelých 6,5 milionu osob. Počítá s tím minimální ze tří variant demografického vývoje ČR a jeho dopadů na důchodový systém, které dnes na tiskové konferenci think-tanku CESTA (Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii) představil demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické v Praze.