moderní technologie

Solární panely všude kolem – od oken, přes střechy domů až po karosérie aut a klidně i oblečení. Právě to možná slibuje novinka z dílny MIT. Zdejším vědcům se totiž podařilo vyvinout solární panel, který je jednak průhledný, a pak také ohebný. Vynález využívající grafenu by mohl být významným krokem k efektivnějšímu využití fotovoltaiky, i k němu se však vážou inherentní problémy této technologie.

Válčit lidstvo zřejmě jen tak nepřestane, takže by bylo fajn alespoň co nejvíce snížit počet obětí a to včetně padlých vojáků. Válčení bychom mohli nechat na robotech, které bychom dokonce ani nemuseli ovládat. To je sice na jednu stranu osvobozující, na druhou stranu také velmi nebezpečné. 

Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.  

Existuje jistá šance, že se mnozí čtenáři tohoto textu dožijí příletu pozemské sondy k naší nejbližší exoplanetě – Proximě B obíhající Proximu Centauri vzdálenou 4,24 světelného roku. Na vyslání sondy, a především na její nakopnutí na významný zlomek rychlosti světla si brousí zuby iniciativa Starshot. V srpnu přitom učinila první významný krok k realizaci plánu, když úspěšně vypustila několik pokusných prototypů budoucích sond.  

Už dávno se používá se v gastronomii a farmacii, tím to ale nekončí. Ukazuje se, že opuncie mexická se dá využít i k výrobě elektřiny. Jak se získává energie z kaktusu? 

Již popáté za posledních 11 let překonali vědci společnosti IBM rekord v uchování velkého počtu digitálních dat v magnetické pásce. Jejich nové číslo představuje 201 GB na čtvereční palec – to je dvacetkrát více, než kolik dovolují dnešní komerčně dostupné pásky. V budoucnu by se tak mohly objevit pásky, které se sice vejdou malé do lidské dlaně, dovedou však uchovat až 330 TB dat. 

Prevence je tím nejlepším způsobem, jak předejít zdravotním komplikacím. Zdravotníci ani pacienti přitom ale většinou nejsou zvyklí věnovat pozornost každé změně v těle. Objevují se však nápady, jak by tělo s trochou pomoci mohlo svůj stav telegrafovat do okolí. Naposledy výzkumnice Katia Vega spolu se svým týmem z MIT předvedla koncept biosenzoru DermalAbyss, které disponuje rozhraním právě ve formě chytrého tetování. 

Stále častěji končí debata umělých inteligencí výrazy, jimž lidé přestávají rozumět - nejnověji se tak stalo v pokusu dvou konverzujících botů společnosti Facebook. Může jít také o náhodu, odborníci se však přiklánějí k tomu, že jde spíše o projevy překvapivého a rostoucího chápání neuronových sítí lidské řeči. Mohlo by to strojům jak konečně dodat "duši" blízkou člověku, tak i změnit chápání lingvistiky.