Volby do sněmovny rozhodnou, zda Češi setrvají u koruny, anebo udělají rozhodující krok k přijetí eura.

Chrastícím drobákům, které nikdo nepoužívá a které člověku hrozí utrhnout kapsu, v Itálii odzvonilo. Země se rozhodla od 1. ledna přestat razit mince v hodnotě jednoho a dvou eurocentů a v obchodech se bude zaokrouhlovat na nejbližších pět centů. Turisté počítající každý cent se tak u pokladny budou marně dožadovat přesného vrácení nazpátek a nedostanou asi ani onen obligátní bonbónek.

Emmanuel Macron, podle všeho příští prezident Francie, má velké plány s Evropou. Pokud na ně Němci kývnou, není nač se těšit.

Dotace Evropské unie nejsou na věčné časy. Jednou budeme do Bruselu víc odvádět než od něj přijímat. Stát z toho může dostat pořádný absťák.

Evropská unie by co nejdříve chtěla uzavřít s Japonskem dohody o volném obchodu a o strategickém partnerství – nejlépe ještě letos. Po problémech, které provázely jednání kolem smlouvy TTIP nebo v potu tváře uzavřenou dohodu CETA, se ale Evropa nepoučila vůbec v ničem a dělá stále dokola stále stejné chyby.

Být, či nebýt v eurozóně? Tahle otázka je v Česku na stole už osmnáct let, od ledna 1999, kdy byla jednotná měna (v bezhotovostní formě) zavedena. A ještě dlouho zůstane nezodpovězena.

Přestože se v souvislosti s daňovými ráji nejčastěji skloňují Bahamy či Panama, Evropa za nimi rozhodne nezaostává. Jeden z nejvýznamnějších světových daňových rájů vznikl díky muži, který má na dodržování spravedlivých daňových podmínek v Evropské unii dohlížet. Předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi.

Valonští poslanci zvládli to, o co se v posledních měsících snažily statisíce demonstrantů. Zablokovali dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou. Malý belgický region tak drží v šachu dohodu, která se týká 536 milionů lidí. Je tohle příklad té "správné" demokracie?