dluhová krize

Hned tři země ze tří kontinentů zažívají v těchto dnech finanční otřesy a přeci finančním trhům nevládne panika jako v době krize amerického hypotéčního trhu v roce 2008. Hrozící odchod Řecka z eurozóny, pád čínských akcií nebo hrozba bankrotu v Portoriku se zatím nepřeměnily do celosvětové krize. 

Ministři financí zemí eurozóny se nakonec nedohodli na novém finančním programu pro zadlužené Řecko a jednání i nadále pokračují. Nejtvrdší postup v současné situaci razí Německo. To navrhuje, aby Řecku bylo na pět let pozastaveno členství v eurozóně. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ale zatím tento konkrétní návrh na jednání nepředložil.  

Řecko bude do roku 2018 potřebovat další pomoc a to ve výši 74 miliard eur. Informovala o tom evropská komise před sobotním zasedáním euroskupiny. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale odhaduje, že tato částka by měla být až o čtyři miliardy eur vyšší. 

Řecký parlament schválil vládní reformy, které jsou důležité při dalším vyjednávání s věřiteli o získání nové finanční pomoci pro zadluženou zemi.  Nové reformy zavádějí některá tvrdá opatření, jako je navýšení některých daní a snížení výdajů např. na obranu. O reformách budou ještě jednat ministři financí zemí eurozóny, kteří rozhodnout, zda budou pokračovat rozhovory o poskytnutí finanční pomoci Řecku. 

Představitelé jednotlivých států osmadvacítky se v neděli sejdou, aby rozhodli o řešení řecké krize. Oznámila to německá kancléřka Angela Merkelová. Šéf Evropské rady Donald Tusk mezitím potvrdil, že neděle je definitivní termín, do kterého se situace kolem Řecka vyřeší. Jednou z variant je i odchod země z eurozóny. Představitele EU mezitím ujišťují, že Evropská centrální banka pomůže řeckým bankám udržet se nad vodou do nedělního summitu EU. Řecko už také oficiálně podalo žádost o novou úvěrovou pomoc. 

Řekové se pomalu připravují na nedělní referendum o přijmutí či odmítnutí návrhů věřitelů. V zemi probíhá předvolební kampaň a aktuální průzkumy naznačují, že zastánci i odpůrci návrhů na řešení dluhové krize mají stejnou šanci na úspěch. V Řecku jsou i nadále uzavřeny banky a je zde čím dál tím těžší sehnat peníze v hotovosti. Ekonomové mezitím varují, že pokud bude současná situace trvat dlouho, eura v bankách začnou ztrácet svoji hodnotu. Premiér Tsipras mezitím zopakoval, že nedělní referendum nebude o vystoupení země z eurozóny, ale o souhlasu či nesouhlasu s politikou hospodářských omezení. Řecký ústavní soud mezitím zamítl ústavní stížnost na pořádání referenda. 

Česká vláda projednává možné dopady řecké krize na českou ekonomiku. O současné situaci kolem Řecka budou telefonicky jednat i ministři financí zemí eurozóny. Řekové mezitím sami navrhli věřitelům další postup. Chtějí prodloužit dohodu se záchranným fondem eurozóny a restrukturalizovat svůj dluh. Přitom na zaplacení stávajícího dluhu vůči Mezinárodnímu měnovému fondu mu zbývá už jen pár hodin. 

Záchranný program pro Řecko končí v úterý. Politici se nedokázali dohodnout na jeho prodloužení a zemi tak hrozí bankrot. Athény přitom mají uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu dluh ve výši 1,6 miliardy eur (zhruba 44 miliard korun). Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už v pondělí uvedl, že Řecko požadovanou částku nestihne zaplatit. Předseda Evropské komise Junkcer navrhuje řeckému premiérovi, aby mu dal písemný souhlas s podmínkami a ještě během úterka svolá mimořádné zasedání ministrů financí EU. Tsipras zatím Junckerovu nabídku zvažuje.