Na nezájem zákazníků si obchod Wefood na kodaňském ostrově Amager nemůže rozhodně stěžovat. Prodává se tam přitom výhradně zboží prošlé či nějak poškozené. Proč někdo takový obchod vůbec otevřel a jak to, že lidé mají o prošlé potraviny takový zájem?

Jakmile překonáme hranici dospělosti, přestáváme definitivně věřit pohádkám. S jednou výjimkou, kterou jsou hospodářské zázraky. Jenže ty jsou ve skutečnosti hodně přeceňované a dokud nepochopíme, jak fungují a co dál čeká rychle se rozvíjející ekonomiky typu Číny, jak upozorňuje na Bloombergu profesor ekonomie Tyler Cowen.

V době protektorátu Čechy a Morava byli tisíce českých dětí posílány na takzvanou převýchovu do německých rodin. Jediným cílem bylo vychovat z nich poslušné německé občany. Tyto praktiky ale nezmizely s koncem války a pádem Německa. Francie, Dánsko či Kanada totiž ještě nedávno samy uplatňovaly násilnou převýchovu s katastrofálními důsledky.

Dánsko ve středu nahlásilo první evropský případ nákazy virem, který nenávratně poškozuje mozky novorozenců. Další případy hlásí i Velká Británie, Spojené státy a Kostarika. Všichni nemocní se nakazili při pobytu v Jižní Americe. 

Sedmnáctileté Dánce se podařilo zahnat sexuálního útočníka. Použila na něj pepřový sprej, jehož držení je ovšem v Dánsku mimo zákon. Dívce teď proto hrozí pokuta v výši 500 dánských korun, to je v přepočtu 1800 korun. Násilník je přitom dál na útěku. 

Žadatelé o azyl ve Švýcarsku si smí ponechat majetek pouze do výše tisíce franků, což je v přepočtu necelých 25 tisíc korun. Zbytek musí odevzdat. Hranici chce stanovit i Dánsko, kde se politici dohodli na maximu 10 tisíc dánských korun (36 tisíc korun českých). Zajímavé je, že Švýcaři uplatňují majetkový strop pro azylanty už dlouhou dobu, dosud se o tom ale nevědělo. 

Počet zahraničních bojovníků v řadách Islámského státu přesáhl 31 tisíc lidí. V přepočtu na počet obyvatel se jich v Evropě nejvíc rekrutuje v Belgii, hned poté ale následuje Dánsko, odkud pochází přes 100 bojovníků. Třikrát více muslimů odešlo i ze sousedního Švédska. Obě země se ale zásadně liší v přístupu k těm, kteří se ze Sýrie a Iráku vracejí zpět.

Dánský parlament nepřijme některé body policejní a justiční politiky, ve kterých si dříve země vydobyla výjimku. Jde například o otázky přistěhovalectví - díky stávajícím výjimkám se země nemusí podílet na přerozdělování uprchlíků. Dánové o tom rozhodli v referendu, kdy požadavek o větší začlenění do EU odmítlo 53,1 procenta občanů.