daně

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje v rámci reformy veřejných financí vytvoření nových pravidel pro deficit veřejných financí, vytvoření nezávislé Rozpočtové rady po vzoru Bankovní rady ČNB nebo zavést sankce za porušování rozpočtové kázně.

Obavy z případného řeckého bankrotu podle bývalého premiéra Miloše Zemana slouží vládě jako záminka k dalšímu možnému zvyšování daně z přidané hodnoty. Zeman to dnes uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

Případný bankrot Řecka nebude mít podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky takový dopad na Česko, aby si to vyžádalo další zvýšení daně z přidané hodnoty. Vláda si podle něj podobnými plány pouze připravuje půdu pro narovnání veřejných rozpočtů, které budou poškozeny jejími reformami.

Premiér Petr Nečas není zastáncem zvyšování spotřebních daní u cigaret a tabákových výrobků, ovšem jen z ekonomických a pragmatických důvodů. U tabáku se totiž podle něj nepotvrdilo pravidlo, podle kterého má vyšší zdanění přinést jejich vyšší výnos. Premiér to uvedl na dnešním setkání s manažery, který organizoval týdeník Euro.

Pokud by se prohloubila dluhová krize v eurozóně, premiér Petr Nečas by prosazoval rychlejší snižování schodků veřejných financí. Cestou k tomu by mohlo podle něj být dočasné zvýšení nepřímých daní. Nečas to řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

S připravovanou daňovou reformou by mohl ministr financí přijít o právo jmenovat a odvolávat ředitele nové sjednocené finanční správy, která bude mít monopol na finanční kontrolu.

Dopad navrhované daňové a penzijní reformy na veřejné rozpočty by mohl dosáhnout 35 miliard korun ročně. Prodělali by na ní také zaměstnanci, naopak vydělal by podnikatelský sektor a penzijní fondy. Tvrdí to alespoň čeští odboráři.

Změny v daňovém systému ministr financí Miroslav Kalousek předloží formou novely zákona o dani z příjmu, ne ve formě úplně nového zákona, jak původně zamýšlel. Důvodem je nový občanský zákoník a zákon o korporacích, který je nyní v legislativním procesu.