cigarety a kouření

Dá se tomu věřit? Můžeme se k blahobytnému státu prokouřit a propít? Tyhle otázky bychom mohli položit vládě, která se chystá zachraňovat klesající příjmy rozpočtu vyššími daněmi z cigaret a alkoholu.

Zapálili jste si při oslavách konce loňského roku svou poslední cigaretu a věříte, že novou krabičku už neotevřete? Seknout s kouřením je společně s hubnutím nejčastějším předsevzetím. Co však jeho splnění tak brání?

Sněmovna v pátek schválila vládní daňový balíček, který mění deset zákonů týkajících se daní. Na návrh poslanců v něm od roku 2020 snížila daň z přidané hodnoty na teplo na deset procent a zvýšila limit pro využití výdajových paušálů u živnostníků z jednoho milionu na dva miliony korun. Ministerstvo financí s tím souhlasilo, s většinou ostatních poslaneckých návrhů však ministryně Alena Schillerová (za ANO) nesouhlasila a Sněmovna je odmítla.

V Česku loni denně podle odhadů odborníků kouřily asi dva miliony lidí, což je čtvrtina populace starší 15 let. Proti roku 2016 jsou odhady zhruba o 400 tisíc lidí nižší. Počty rizikových pijáků alkoholu zůstávají dál vysoké. Více je i rizikových uživatelů nelegálních drog, zvýšil se i počet předávkování. Celníci a policisté odhalili více varen drog a pěstíren konopí. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za loňský rok, kterou vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

Kuřáků v Česku mezi roky 2016 a 2017 ubylo o 3,5 procenta. Loni jich bylo 25 procent, za posledních šest let ubylo šest procent. Asi o pět procent více lidí také chce přestat kouřit. Vyplývá to z průzkumu Státního zdravotnického ústavu, který kouření v populaci sleduje každoročně. Před rokem začal platit zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který zakazuje kouření v restauracích. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má zákon na pokles počtu kuřáků vliv.

Co mají společného cigarety a židle? Podle řady studií z posledních let mnohem víc, než se může zdát. Dlouhodobé sezení sice není spojeno s rakovinou plic, nicméně také zvyšuje riziko infarktu a cévních nemocí. Kromě toho také vede často k bolestem zad, křečovým žilám a cukrovce.

Úplný zákaz kouření v restauracích a hospodách nadále platí. Ústavní soud (ÚS) ale na podnět skupiny senátorů provedl v protikuřáckém zákoně jiné dílčí škrty. Zrušil zákaz pít alkohol u činností, při nichž by pak člověk mohl ohrozit sebe sama. Ustanovení podle soudu potenciálně dopadalo i na rutinní činnosti, třeba sekání trávy, česání ovoce a žehlení, při kterých by si nemohl člověk dát ani skleničku vína. 

Statistická data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o počtech hospitalizací u nemocí způsobených kouřením ukazují pokles za pět měsíců od zákazu kouření v restauracích. Výraznější je u lidí do 60 let. Novinářům to v pondělí řekl Ondřej Májek z ÚZIS. Poslanci mají návrh na zmírnění zákona, který zakazuje kouření v restauracích a na dalších místech, projednat na schůzi začínající v úterý. Vláda návrh nepodpořila.