Chyby, nebo záměrně vykonstruovaná obvinění? Pražské Vrchní státní zastupitelství utrpělo u soudu blamáž v kauze údajných nevýhodných prodejů vojenského materiálu, ve které byli obžalováni čtyři vysocí armádní a ministerští činitelé. Kritika soudkyně pražského městského soudu míří i na policii, konkrétně bývalý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes. 

Ministerstvo obrany pořídí přes 60 pásových obrněných vozidel pěchoty (BVP) za více než 50 miliard korun. Jde o dosud největší český zbrojní nákup a zároveň dosud největší veřejnou zakázku v Česku. Ministerstvo osloví čtyři vybrané firmy, smlouvu chce mít podepsanou příští rok v létě. 

Ministerstvo obrany nakoupí v příštích šesti letech protiletadlové řízené střely až za 1,5 miliardy korun. Určeny jsou pro přenosný raketový komplet RBS-70. Informaci o zakázce, která bude vyhlášena prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA), ve středu předá vládě ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Zároveň je v plánu i nákup nového vybavení pro vojenské letouny CASA.Sdělil to Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) odmítl, že by se čeští vojáci v Afghánistánu podíleli na smrti zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě pro podezření ze zabití českého vojenského psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. O údajném vyšetřování českých a amerických vojáků informoval list New York Times. Metnar novinářům řekl, že čeští vojáci na misích striktně dodržují humanitární mezinárodní právo.

Čeští a američtí vojáci jsou vyšetřováni kvůli úmrtí zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě pro podezření ze zabití českého vojenského psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. Informoval o tom americký deník The New York Times (NYT). Mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek důrazně odmítl, že by vojáci takový čin spáchali, a uvedl, že jde o standardní vyšetřování.

Afghánistán vnímají Češi hlavně skrz bezpečnostní rizika nebo zprávy o padlých českých vojácích. Z běžného zpravodajství vyplývá pesimistický scénář: 17 let po pádu Tálibánu se válkou zkoušená země propadá zpět pod kontrolu islamistů. Jenže země udělala za poslední léta i velké pokroky, což dokazují také výsledky nedávných voleb i vysoký počet kandidujících žen, tvrdí Afghánec žijící v Česku Ehsan Naim. 

Prezident Miloš Zeman se vyslovil pro posílení české vojenské přítomnosti v Afghánistánu. V asijské zemi se bojuje za minimalizaci teroristické hrozby v Evropě, řekl v úterý na velitelském shromáždění české armády. Odchod z Afghánistánu by podle něj znamenal, že čeští vojáci, kteří v tamním konfliktu zahynuli, padli zbytečně.

K myšlence premiéra Andreje Babiše (ANO) na vyslání českých vojáků do bojové mise se politici staví spíše rezervovaně. Odmítavý postoj zaznívá například od Pirátů či hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), komunisté dokonce zmiňují možný konec tolerance vládě. Zástupci dalších stran by se rozhodovali podle požadavků armády či doplňujících informací, ODS nechce dávat vládě "bianco šek". Jasně pro bojovou misi se vyslovila bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO). Politici to uvedli v anketě na dotaz ČTK.