Ladislav Loukota

Být finančně tak zajištěný, aby jeden mohl zahodit práci za hlavu, po tom nejspíše touží valná většina pracujících. Dlouhé a úmorné pracovní šichty zdraví tělesnému ani mentálnímu samozřejmě neprospívají, nicméně ani opačný extrém - tedy naprostá absence práce - však není ve skutečnosti zdravá. Kde však najít onu ideální rovnováhu? Nová studie z Cambridge se zeptala právě na to a dává jako odpověď konkrétní čísla.

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.

Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.

Požár v městské zástavbě je dnes vnímaný jako nepříjemná událost, která může ve výjimečných případech vzít život i několika nešťastníků. S rozvojem moderních protipožárních materiálů, mechanizovaných hasičských sborů i ústředního rozvodu vody se oheň stal dobrým sluhou, ale jen málokdy i špatným pánem. Jde však o výdobytek posledních staletí, mnohdy jenom desetiletí. Plameny byly po většinu historie civilizace potenciální zkázou několika měst. Nové studium prehistorického sídliště v Anglii, známého jako Must Farm, odhalily, že bleskový požár byl osudný i tomuto stavení. 

Přiřadit specifický počet nějaké komodity k symbolickému znaku - tedy třeba dvojici jablek k číslovce "2" - bývá považováno za znak vyšší kognice. Stále častěji se však ze studií na zvířatech ukazuje, že ne všichni tvorové si podobnou schopnost musejí osvojit v první třídě základní školy. Nejnověji se ukázalo, že podobné symbolické myšlení zvládnou dokonce i titěrné včely. Zdaleka to však nezvládají tak dobře jako lidé.

Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.

Nějaký druh úzkostného stavu si dnes prožije až třetina populace. Lékařská věda však dnes nabízí jen omezené možnosti léčby - typicky terapii nebo psychofarmaka. Nová studie si posvítila na to, zdali může napomoci i úprava jídelníčku. Ukázalo se, že zlepšení vztahu mezi střevní mikroflórou a stavem mysli může pomoci alespoň části pacientů.