Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství mezi více než 11 tisíci vysokoškolskými studenty. Většina studentů by prý byla ročně ochotna platit školné ve výši 15 tisíc korun. 

Větší podporu má přitom takzvané odložené školné. Téměř polovina dotázaných totiž uvedla, že náklady na studium převyšují jejich finanční možnosti, a 40 procent studentů by uvítalo zvýhodněnou studentskou půjčku.

Výzkum si nechalo ministerstvo zpracovat kvůli připravovanému zákonu o finanční pomoci studentům, který se školným počítá. Peníze na výzkum dostal úřad z EU. 

Chystaná reforma vysokých škol počítá třeba se zavedením školného, kterému by měl předcházet systém půjček, spoření na vzdělávání a zavedení přímé podpory studentů. To by mělo podle ministerských úředníků otevřít vzdělání i lidem ze sociálně slabých rodin. Výsledky výzkumu totiž ukázaly, že vysokoškolská studia stojí průměrně 8163 korun měsíčně. Podle osmnácti procent respondentů studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče.

"Náš tým připravuje pro MŠMT návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným mladým lidem, kteří o něj projeví zájem," uvedl Jakub Fischer, který se na ministerstvu zabývá přípravou reformy. 

Se zavedením přímého školného by souhlasilo 18 procent dotázaných. Pro takzvané odložené školné, které by se platilo až po skončení studií a po dosažení určitého platu, by bylo 34 procent studentů. "To by se ale musela zlepšit úroveň a kvalita všech univerzit a výuky a nenalívat peníze jen do technik a IT oborů," uvedla k tomu například studentka arabistiky na plzeňské univerzitě Eva Žouželková. 

S penězi ze školného by si vysoká škola mohla nakládat podle svého uvážení. Například by mohla přidat na platech kvalitním pedagogům nebo zavést vlastní podporu pro sociálně slabé, ale nadané studenty. 

"Tak půlka mých spolužáku nedostávala peníze od rodičů a na školu si museli vydělávat brigádami při škole. Takže i těch 15 tisíc by bylo pro ně dost," myslí si však studentka biologie na ostravské Přírodovědecké fakultě Vendula Klimešová. 

"Otázka zní, zda necháme studenty vysokých škol být nadále ekonomicky závislými na rodičích a jejich vlastních příležitostných výdělcích," řekl Fischer. Právě zvýhodněné studentské půjčky by prý mladým lidem pomohly zaplatit životní náklady při studiu. Půjčku by pak student splácel opět až po skončení školy a dosažení určité výše příjmu. 

Průzkumu se od srpna do listopadu tohoto roku zúčastnilo 11 743 vysokoškolských studentů. Výsledné množství dat si ministerstvo nechalo zpracovat od soukromé firmy, peníze na to čerpá z EU. Na přípravu reformy vysokých škol totiž úřad získal asi 90 milionů korun z evropských fondů, peníze využije hlavně na nejrůznější průzkumy. Výzkum mezi studenty navazuje na podobně rozsáhlé dotazování mezi akademiky. Podle jejich názorů chce zase ministerstvo zpracovat reformní zákon o vysokých školách. 

První návrh změn připravili úředníci loni na jaře, školy jej však odmítly. Nelíbil se jim třeba navržený způsob financování škol, změny v obsazení správních rad nebo předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem.