Státy Evropské unie po celonočním jednání rozhodly o dlouhodobém rozpočtu
8. 2. 2013 – 16:44 | Zpravodajství | Lucie Hyblerová
Země Evropské unie se dnes po celonočním jednání dohodly na rozpočtu unie na roky 2014 až 2020. Na Twitteru to oznámil unijní prezident Herman Van Rompuy. Pro Česko, které před jednáním hrozilo i případným použitím veta, byla klíčová takzvaná kohezní politika. To je nástroj k pomoci k chudším regionům, kam se řadí všechny české regiony s výjimkou Prahy. ČR by měla získat zhruba 20,5 miliardy eur.
Celkové výdaje EU na sedmileté období činí v závazcích 960 miliard eur, což je o několik desítek miliard eur méně, než předpokládal původní návrh Evropské komise. Po škrtech volali hlavně čistí plátci, tedy země platící do rozpočtu víc, než z něj pak získávají.
ČR bude mít v eurofondech k dispozici méně peněz než v nynějším rozpočtu pro roky 2007 až 2013. V tomto období mohla a stále ještě může vyčerpat z evropských fondů až 26,7 miliardy eur, což ji v přepočtu na obyvatele řadilo na první místo v EU. Na stranu druhou proces čerpání peněz v Česku provázela v minulých letech řada problémů.
ČR by měla být v první pětce v přepočtu kohezních peněz
Praha pokles očekávala vzhledem ke změnám struktury i objemu prostředků na kohezní politiku a také skutečnosti, že Česká republika v porovnání s ostatními zbohatla. I tak by měla ČR v přepočtu kohezních peněz na hlavu být v první pětce mezi 27 státy unie.
Otázkou teď ale je, jak se k dohodě států postaví Evropský parlament. Jeho souhlas je nutný k tomu, aby dlouhodobý rozpočet mohl platit. Ze zákonodárného sboru přitom v minulých dnech a týdnech zaznívaly i poměrně hodně kritické hlasy europoslanců nespokojených se škrty v návrhu EK.