"Jako každý politik i on rozděloval, měl své příznivce i velké nepříznivce, také v Slovenské republice. Nedá se upřít, že to otevření základních bran po roce 1989 do světa udělal právě on," řekla Iveta Radičová v diskusní relaci televize Markíza.

Václava Havla znala "jako člověka, který měl sám nad sebou správný nadhled". "Přeci jen byl to spisovatel a dokázal vnímat vlastní role i z toho druhého břehu," dodala Radičová, která s Havlem debatovala o politice už před několika lety. "My jsme se velmi sblížili v mé prezidentské kampani," poznamenala neúspěšná kandidátka na post slovenského prezidenta, kterou před přímou volbou hlavy státu v roce 2009 Havel otevřeně podpořil.

Někdejší trojnásobný slovenský premiér Vladimír Mečiar zařadil Havla k osobnostem českého národa. "I když jsme měli rozdílné pohledy na slovenské potřeby ve společném státě, nelze mu upřít, že se při zavádění demokratických poměrů u nás po roce 1989 stal součástí i slovenských dějin," sdělil šéf mimoparlamentní Lidové strany-Hnutí za demokratické Slovensko, který po rozpadu československé federace na konci roku 1992 stál jako premiér u zrodu samostatného Slovenska.

"Zprávu o tom, že zemřel poslední československý prezident Václav Havel jsem přijal s hlubokým zármutkem. Vyjadřuji proto upřímnou soustrast jeho blízkým a všemu českému národu," uvedl Mečiar. Ještě v době své aktivní politické kariéry Mečiar přitom nešetřil kritikou Havla, podle něj exprezident například mnohdy komplikoval vztahy mezi oběma národy.

Přínos Havla pro ČR i Slovensko vyzvedl také Peter Zajac, jeden ze zakládajících členů polistopadového hnutí Veřejnost proti násilí, což byla obdoba Občanského fóra. "S Václavem Havlem odešla jedna z nejvýznamnějších osobností československé, české i slovenské politiky 20. století. Václav Havel byl vůdčí osobností listopadu 1989 a v značné míře určil pokojný charakter klíčové změny v našich dějinách, přechod od totalitního komunistického režimu do svobodného světa demokracii," poznamenal Zajac.