Policie obvinila expremiéra Nečase z podplácení
11. 2. 2014 – 22:24 | Zpravodajství | Jakub Konečný
Policie obvinila bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) z podplácení v takzvané kauze trafik pro exposlance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Řekl to dnes Nečasův advokát Josef Lžičař.
"Obsah usnesení zatím neznám. Podle mých informací ale vychází ze stavu, který byl znám již před osmi měsíci a není založené na žádných nových faktech. Expremiér Nečas obvinění odmítá a domnívá se, že dochází ke kriminalizaci politického jednání," sdělil Lžičař.
V České televizi poté Lžičař zmínil, že by se podle Nečase mohlo jednat o odvetu za trestní oznámení, které zhruba před dvěma týdny expremiér podal na osoby, které působily jako orgány činné v trestním řízení. Vyjadřoval se v něm prý ke způsobu vyšetřování celé kauzy. Lžičař zároveň připustil, že Nečas podá proti zahájení trestního stíhání stížnost. Nečase se zatím nepodařilo kontaktovat.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nemá v tuto chvíli pro veřejnost žádnou novou informaci, řekl vrchní státní zástupce Ivo Ištvan.
Bývalý premiér v minulosti několikrát v médiích připustil, že s obviněním počítá. V červencovém rozhovoru pro časopis Týden řekl, že byl systematicky pronásledován státními zástupci a cílem bylo ho politicky zničit "To je systematická štvanice vedená minimálně od podzimu 2011, kdy se pánové Ištvan a (dozorující státní zástupce Rostislav) Bajger rozhodli, že mě oddělají", řekl Týdnu.
Tluchořův advokát Marek Nespala dnes řekl, že pokud Nečasovo obvinění souvisí s dřívějším obviněním Tluchoře, pak jde o absurdní situaci. "Nelze spáchat trestný čin na nezpůsobilém předmětu útoku. Pokud se jednalo o politická vyjednávání, kde jakýkoliv výsledek nemůže být trestný, tak ani ten, kdo to jednání otevře, se nemůže dopustit žádného trestného činu," sdělil Nespala.
Podle ústavního právníka Marka Antoše z UK není na obvinění Nečase nic překvapivého. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo kritizováno právnickou obcí, ale bylo postaveno na speciálním postavení poslance, který podle Nejvyššího soudu nemůže spáchat trestný čin tím, že rezignuje na svůj mandát. Nejvyšší soud neřekl, že takové jednání není společensky škodlivé nebo že není trestným činem," řekl ČT. Nečas byl sice v dané době také poslancem, ale v kauze se nejednalo o jeho mandát. "Že byl shodou okolností poslancem, nehraje v této situaci roli," uvedl Antoš.
Mluvčí ODS Jiří Sochor řekl, že v případu již padla řada obvinění a nejasných úkonů a zatím se nic neprokázalo. "Nezbývá než čekat na výsledek vyšetřování a věřit v nestrannost policie a české justice," uvedl.
Poslanec ODS a člen sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda považuje obvinění Petra Nečase za skandální. "Mám pocit, že je to poslední zoufalý pokus pana Ištvana, dokázat, že jeho zásah loni v létě v Praze měl nějaké opodstatnění. Až se ukáže, že i toto obvinění je naprosto nesmyslné, a soud ho shodí, bude třeba, aby byla vyvozena odpovědnost vůči panu Ištvanovi," řekl ČT.
Kauza údajného podplacení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra vedla k pádu Nečasovy vlády, Nečas se rovněž vzdal funkce předsedy ODS. V současné době jsou v této větvi případu obviněni bývalá šéfka vládního kabinetu Nagyová, nynější Nečasova manželka, a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku. Nagyová, Tluchoř a Fuksa byli zadrženi při zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se uskutečnil loni 12. června. O tři dny později je pak ostravský soud poslal do vazby. O další den později rozhodl stejně v případě dalšího exposlance Šnajdra, který se den po zásahu vrátil ze zahraničí.
Podle státního zastupitelství tři bývalí poslanci přijali úplatek v podobě příslibu lukrativních postů ve státních firmách za to, že se vzdají mandátu a nebudou dělat problémy při schvalování zákonů. Všichni tři se na podzim 2012 mandátu vzdali, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. "Trafiky" ve státních společnostech jim údajně nabízel Nečas.
Nejvyšší soud ale později rozhodl, že jsou chráněni poslaneckou imunitou až do chvíle, než se vzdali mandátu, tudíž je jejich stíhání prakticky vyloučené. U Nečase ale soud naopak řekl, že z pravomoci policie a žalobců vyňat není, jeho stíhání tak možné je.
V další větvi případu jsou pak spolu s Nagyovou kvůli údajnému sledování Nečasovy někdejší ženy Radky stíhání bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek.
Vizitka bývalého premiéra Petra Nečase (49)
Datum a místo narození: 19. listopadu 1964, Uherské Hradiště
Vzdělání: vystudoval fyziku na Univerzitě J. E. Purkyně (dnešní Masarykova univerzita) v Brně.
Zaměstnání: pracoval jako výzkumný a vývojový pracovník v Tesle Rožnov (1988-1992); od roku 1992 působí v politice.
Politická kariéra:
- Do ODS vstoupil v roce 1991, o rok později byl poprvé zvolen poslancem a svůj mandát opakovaně obhájil i v dalších volbách; poslancem byl až do srpna 2013, působil mimo jiné jako předseda výboru pro obranu a bezpečnost;
- v letech 1995 až 1996 byl prvním náměstkem ministra obrany, od září 2006 do května 2009 ministrem práce a sociálních věcí a současně místopředsedou vlády v obou vládách Mirka Topolánka (ODS);
- členem vlády se Nečas mohl stát poprvé již v květnu 1995, kdy jej ODS navrhla na uvolněné místo ministra vnitra; návrh nejprve přijal, po několika dnech odmítl z rodinných důvodů;
- od prosince 1999 byl místopředsedou ODS, v letech 2004 až 2006 pak prvním místopředsedou; po Topolánkově rezignaci v březnu 2010 se stal volebním lídrem ODS a byl pověřen řízením strany; 20. června 2010 byl zvolen předsedou ODS (křeslo obhájil i v roce 2012), 28. června 2010 jej prezident Václav Klaus jmenoval předsedou vlády; 17. června 2013 podal demisi (skončil i v čele ODS) a byl pověřen prezidentem republiky řízením vlády do jmenování nové; ve funkci premiéra skončil definitivně 10. července 2013.
Rodina: podruhé ženatý, z prvního manželství, které skončilo v roce 2013 rozvodem, má dva syny a dvě dcery; 21. září 2013 se oženil se svou bývalou spolupracovnicí Janou Nagyovou (nyní Nečasovou)
Ostatní:
- Do čela občanských demokratů přišel Nečas s pověstí "pana čistého". Přestože ve vedení strany působil od roku 1999, jeho jméno nebylo nikdy spojeno z žádným skandálem a Nečas se tak měl stát tím, kdo napraví pošramocenou pověst nejsilnější pravicové strany v ČR. Té předtím uškodil zejména problém takzvaných regionálních kmotrů, tedy podnikatelů, kteří měli údajně velký vliv na rozhodování politiků strany.
- Po volbách koncem května 2010 se Nečasovi podařilo sestavit zdánlivě nejsilnější kabinet novodobých českých dějin. Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných měla ve Sněmovně pohodlnou většinu 118 poslanců koalice. Kabinet ale prakticky od počátku provázely vnitřní konflikty - ať už kvůli odvolání policejního prezidenta, údajné korupci na ministerstvu životního prostředí nebo potíže kolem schvalování daňového balíčku, který nechtěla část ODS. Nečas byl někdy kritizován za určitou nerozhodnost a nedostatek přirozeného "vůdcovství".
- Přes turbulence, rozpad původní koalice v roce 2012 a snižování počtu poslanců, kteří vládu podpořili při opakovaných hlasováních o vyslovení důvěry a nedůvěry, se Nečasovu kabinetu podařilo prosadit řadu důležitých zákonů.
- Nečasovu postavení v čele vlády a strany nepomohlo ani to, že se občanským demokratům pod jeho vedením v řadě posledních voleb příliš nevedlo. V loňských předčasných volbách, kdy už Nečas nestál v čele strany, ODS skončila pátá a zaznamenala svůj suverénně nejhorší výsledek v historii.
- Tříleté Nečasovo působení v čele kabinetu skončilo loni, kdy podal k 17. červnu demisi kvůli vyšetřování vrchní ředitelky kabinetu Jany Nagyové (nyní Nečasové) v kauze kolem možného zneužívání Vojenského zpravodajství a údajného podplacení exposlanců ODS, kteří se vzdali mandátu a za to přijali místa ve firmách se státní účastí. Ve stejný den Nečas rezignoval i na funkci předsedy ODS. Dnes bylo oznámeno, že policie obvinila Nečase z podplácení v takzvané kauze trafik pro exposlance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra.
- Podle lednových Lidových novin Nečas nyní radí miliardáři a developerovi Pavlu Sehnalovi, který je majitelem finanční skupiny SPGroup. "Spolupracujeme, a to už delší dobu...Radí mi třeba i v případě, že se něco píše v novinách, a já se ho zeptám, zda to je tak doopravdy, nebo ne, protože on má přehled," řekl Sehnal listu.
- Nečas také působí jako pedagog na vysoké škole CEVRO Institut.
Vývoj hlavních událostí v kauze údajného uplácení tří exposlanců ODS:
2013:
12. června - Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně Úřadu vlády.
13. června - V médiích se objevila jména zadržených - jednalo se mj. o někdejšího poslance ODS Petra Tluchoře, exministra zemědělství Ivana Fuksu, ředitelku premiérova kabinetu Janu Nagyovou, bývalého šéfa Vojenského zpravodajství (VZ) a šéfa Správy státních hmotných rezerv Ondreje Páleníka nebo ředitele Vojenského zpravodajství Milana Kovandu.
14. června - Objevily se podrobnosti o jednotlivých kauzách. Obvinění vyšetřovatelé předali osmi z devíti zadržených. Podle policie stála Nagyová v pozadí dohody mezi takzvanými rebely ODS a vládní koalicí z podzimu 2012. Tehdejší poslanci ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř se vzdali poslaneckých mandátů, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. K odstoupení z poslaneckých funkcí byli podle policie motivováni nabídkou členství v orgánech státem řízených společností. Nagyová navíc údajně zneužila Vojenské zpravodajství (bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek) ke sledování tří osob, včetně manželky premiéra Nečase.
15. června - Ostravský soud poslal do vazby šest lidí, včetně Nagyové, Tluchoře a Fuksy. Do vazby byl vzat i někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček, který podle policie navedl spolu s Nagyovou Nečase k přislíbení úplatku. O den později rozhodl stejně v případě dalšího exposlance Šnajdra, který se den po zásahu vrátil ze zahraničí.
16. června - Premiér Nečas oznámil, že podá demisi, což do té doby odmítal. Demisi předal prezidentovi následující den. Hlava státu později jmenovala premiérem nestraníka Jiřího Rusnoka. Nečas skončil i v čele ODS.
18. června - Nečas odmítl, že by se v kauze tří exposlanců ODS jednalo o úplatky.
19. června - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že nechá přezkoumat adekvátnost zásahu policie, při kterém byla zatčena Nagyová, tři exposlanci a vedení VZ. Šéf žalobců Pavel Zeman to odmítl s tím, že ministr nemá na tyto informace nárok.
8. července - Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan požádal Sněmovnu o vydání Nečase.
16. července - Nejvyšší soud vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení exposlance Šnajdra a Tluchoře. Rozhodnutí se týkalo i Fuksy, který se na NS neobrátil. Všichni tři exposlanci byli propuštěni z vazby.
17. července - Státní zástupce požádal Sněmovnu o stažení žádosti o Nečasovo vydání. Svůj postup zdůvodnil tím, že chce nejdřív vyjasnit, jaký je rozsah poslanecké imunity.
- Nečas prohlásil, že kauzu kolem Nagyové a tří exposlanců ODS provázely manipulace ze strany státního zastupitelství a soudců.
19. července - Krajský soud v Ostravě propustil Nagyovou z vazby.
21. září - Nečas se oženil se svou bývalou spolupracovnicí Janou Nagyovou, nyní Nečasovou. S předchozí ženou Radkou se Nečas rozvedl v srpnu 2013.
31. října - Nejvyšší soud rozhodl, že exposlance Tluchoře, Šnajdra a Fuksu nelze stíhat ani kvůli jednání mimo Sněmovnu. Zároveň Nejvyšší soud rozhodl, že expremiéra Nečase lze stíhat i za případné trestné činy, kterých se mohl dopustit před rozpuštěním Poslanecké sněmovny v srpnu 2013. Chránila ho pouze procesní imunita, která se vztahuje na projevy ve Sněmovně.
2014:
21. ledna - Exposlanci Fuksa, Šnajdr a Tluchoř, jejichž stíhání bylo zastaveno, požádali ministerstvo spravedlnosti o odškodnění. Každý žádá zhruba čtyři miliony korun.
11. února - Nečasův advokát Josef Lžičař řekl ČTK, že policie obvinila Nečase z podplácení v takzvané kauze trafik pro exposlance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra.