Během dne se bude vylévat mléko na řadě dalších míst Česka. Znehodnotit chtějí během dne zhruba 500.000 litrů mléka, což odpovídá zhruba sedmi procentům jeho tuzemské denní produkce, která činí 7,3 milionu litrů. 

V Ústí se sešla asi stovka zemědělců, přivezli transparenty, na dodávce vyčnívala molitanová kráva. Na ulici z cisterny vypustili asi 1000 litrů krmného mléka. Před budovu zemního pracoviště ministerstva zemědělství byla k rozebrání hromada brambor. 

"České zemědělství se musí vyrovnat s tím, že ho veřejnost vnímá často negativně. Ministerstvo zemědělství se o nás nezajímá vůbec," řekl Jaroslav Vaňous z pražské pobočky Zemědělského svazu. 

Od protestů, které podpořila také Agrární komora, se naopak tradičně distancovala Asociace soukromého zemědělství. "Považujeme to za zbytečný krok, který nemůže nikomu pomoci," řekl její tajemník Jaroslav Šebek, který však nevyloučil, že demonstrací se mohli zúčastnit ze svého svobodného rozhodnutí také někteří její členové. 

Další nalévání peněz do oboru může podle Šebka do budoucna situaci naopak zkomplikovat. "Tržní problémy má řešit trh. Stát se má postarat o to, aby zemědělce nelikvidoval zbytečnou administrativní zátěží," dodal. Přehnanou byrokracii, komplikující farmářům život a zvyšující jejich náklady kritizuje asociace dlouhodobě. 

"Jsme si vědomi složité situace, ve které se producenti mléka již delší dobu nacházejí. MZe však maximálně podporuje všechny kroky, které mají za úkol tíživou situaci zemědělců produkujících mléko řešit," reagoval na protesty zemědělců mluvčí úřadu Petr Vorlíček. "Je nám však líto, že už tak problematická situace v sektoru mléka je ještě stupňována protestními akcemi, které podle našeho soudu řešení nepřinášejí a jen znehodnocují drahocennou potravinu," dodal. 

Česko podle MZe od roku 2010 například počítá s podporou trhu s mlékem prostřednictvím takzvaného článku 68. Ten umožňuje převést až 3,5 procenta z národních přímých plateb na speciální programy, přičemž mléko bude upřednostněno; dotace jeho producentům by tak měly vzrůst zhruba o 800 milionů korun. Posledním krokem EU je podle Vorlíčka začlenění produkce mléka mezi sektory, pro které lze v případě krizové situace přijmout zvláštní opatření. 

Evropská komise minulý týden schválila přidělení částky 280 milionů eur (zhruba 7,3 miliardy Kč) na rozšíření podpůrných opatření v sektoru mléka. "Tyto zásahy do trhu s mlékem ale dosáhly stropu svých možností, zlepšení situace lze dosáhnout pouze stimulací poptávky," podotkl Vorlíček.

Ministerstvo spolu s Potravinářskou komorou prý proto připravuje propagační kampaň na podporu spotřeby mléka a mléčných výrobků. Již od září si mohou školáci zakoupit také dotované mléčné výrobky v programu školní mléko. Na produkty pro školáky, jejichž cena je v některých případech až o polovinu nižší než v obchodech, po roční přestávce opět přispívá kromě EU také stát. 

Mlékárny nyní za litr mléka platí producentům kolem 5,50 Kč. Podle farmářů by reálná cena včetně přiměřeného zisku měla být kolem 40 eurocentů, tedy zhruba deset korun. Od roku 1993 v Česku podle údajů Agrární komory klesl počet dojnic z milionu na zhruba 380.000. Kvůli nízkým výkupním cenám mléka a jeho přebytku na evropském trhu se prý stavy dojnic nadále rychle snižují. 

"Podobné je to i s jinými komoditami. Na Orlickoústecku klesla produkce brambor na jednu pětinu toho, co jsme vypěstovali před dvaceti lety," upozornil Oldřich Vašina z Agrární komory v Ústí nad Orlicí. 

Prezident AK Jan Veleba v úterý varoval, že za dva až tři roky by se podle některých analýz mohl počet dojnic v Česku snížit až na necelých 200.000 kusů, což by prý v zemědělství připravilo o práci 40.000 lidí. V přidružených oborech, jako jsou míchárny krmiv či veterinární a inseminační služby, by počet pracovníků mohl klesnout o 10.000 a ve zpracovatelském průmyslu o 24.000 lidí. 

Zemědělcům vadí, že od roku 1989 Česko ztrácí soběstačnost a potraviny se ve stále větším množství dovážejí z jiných států. Farmáři opakovaně upozorňují na nízké výkupní ceny potravin u jiných komodit. Stěžují si na nízké dotace a na to, že se jim nedaří splácet úvěry, za něž pořídili zemědělskou techniku. 

"Nemám geniální řešení. Ale by bylo by možné určit kvóty, které by zemědělcům garantovaly ceny na úrovni výrobních nákladů. Možnost je vzít peníze určené na zemědělský fond a dát je zemědělcům na dotace," řekl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek.