Zdraví

Prokřupávání kloubů patří vedle skřípání zubů a zapnuté zubařské vrtačky mezi zvuky, které pravidelně obsazují první příčky v anketách o nejnepříjemnější zvuk. Více než sto let se vědci pokoušeli přijít na to, co ono lupnutí způsobuje, nyní to vypadá, že záhadu rozluštili. Pomohla jim k tomu matematika.

Antibiotická rezistence je velkým strašákem moderní medicíny. Hrozí totiž, že jedny z nejvýznamnějších léčiv se v dohledné době stanou proti řadě nemocí neúčinné. Spojenému americko-francouzskému týmu se ovšem možná podařilo objevit a popsat zcela novou třídu antibiotik, které proti patogenům zasahují způsobem, proti němuž nemají rezistentní bakterie prozatím obranu.

Obezita společně s dalšími civilizačními chorobami trápí stále více lidí, a to hlavně ve vyspělých státech. Podle některých hypotéz za to může to, že žijeme v příliš čistém prostředí a chybí nám kontakt s parazity, kteří dříve běžně sídlili v našich střevech. Přitom taková škrkavka se člověku může skutečně hodit, když chce zhubnout.

Dlouhodobé vystavení hluku může vést až ke smrti, hrozí selhání srdce. Hlasité zvuky v noci navíc mohou vyvolat stresovou reakci, která končí až infarktem. Stačí k tomu i siréna sanitky nebo řev startujícího letadla. 

Sprostá a jinak nevhodná slova tvoří podle amerického výzkumu téměř jedno procento našeho každodenního slovníku. I když se jim bráníme, jsou sprostá slova pro naše zdraví užitečná.

Po dlouhá desetiletí platilo, že cukrovka se dělí na dědičnou a "získanou" a lékaři a pacienti se museli holt smířit s tím, že některým lidem léčba druhého typu nezabírá tak, jak má. Vědci ze Skandinávie zjišťovali, proč a přišli na to, že diabetes lze rozdělit ne do dvou, ale do pěti typů podle jeho příčiny. Lékaři díky tomu budou lépe vědět, které léky u konkrétních pacientů nasadit.

Že brambory se syrové nejí, se učí už děti na prvním stupni. Není to jen kvůli chuti, ale hlavně neurotoxinu, který v nich při špatném skladování vzniká. Toxiny v sobě mají i třeba fazole či lilky. Největší pozor bychom si ale měli dávat u mandlí - hrst hořkých mandlí může skončit smrtí.

Přestože má očkování i své odpůrce, má svůj význam. Aby byli chráněni i ti, kdo z různých důvodů očkovaní nemohou či nechtějí podstoupit, začali se vědci začali zabývat možností přenosu virových vakcín mezi lidmi. Kombinace genového inženýrství a epidemiologických znalostí otevírá cestu k vývoji nových vakcín, které umožní cílený přenos z očkovaných lidí na neočkované jedince za účelem zvýšení skupinové imunity.