Schwarzenberg chce definitivně vyřešit smlouvu s Vatikánem

Dokument by měl být podle ministra upraven. Vatikán v minulých letech avizoval, že text vyjednaného dokumentu nechce měnit. Se změnami ve smlouvě už počítají zástupci české církve. 

Původní vyjednaná česko-vatikánská smlouva upravuje vztah mezi českým státem a římskokatolickou a řeckokatolickou církví, neřeší ale jejich financování. Poté co ji poslanci odmítli, nebyla v Česku v uplynulých letech k řešení smlouvy politická vůle. 

Úpravy "ve stylu 21. století"

Schwarzenberg řekl, že dokumentem se nyní zabývá ministerstvo zahraničí. "Myslím, že dojdeme k nějakému výsledku. Teď se na tom velmi intenzivně pracuje. Budou změny, už je to několik let. Museli jsme to přepracovat více ve stylu 21. století," uvedl ministr. Plánuje dokument předložit parlamentu opět k ratifikaci a předtím vládě k projednání. Co konkrétně bude ve smlouvě upraveno, ministr neřekl. 

"Text smlouvy je třeba aktualizovat vzhledem ke změnám, k nimž došlo od doby, kdy byla smlouva podepsána. Stali jsme se členy EU a změnil se i postoj politické reprezentace," řekl nedávno pražský arcibiskup Dominik Duka, který je členem poradní expertní komise pro česko-vatikánskou smlouvu. 

Duka upřesnil, že změny zřejmě budou spíše v rovině úprav některých slov a výrazů. Přesně si to ale netroufá odhadnout, protože sám se neúčastní přímého vyjednávání. Smlouvu považuje Duka za významnou. Mohla by pomoci například v praktickém jednání o majetkoprávním vyrovnání mezi státem a církvemi. 

Česko má vůči Vatikánu dluh

"Smlouva pověřuje Českou biskupskou konferenci, aby jednala za všechny katolické právnické osoby, jinak by to Vatikán musel řešit jinak a komise by musely jednat s tisícovkami jednotlivých farních úřadů, to by bylo náročné pro obě strany," prohlásil Duka. 

Česká republika je podle expertů jedinou evropskou zemí s převážně katolickou tradicí, která nemá vztahy s Vatikánem upravené dohodou. Například některé země, kde je většina evangelíků, smlouvu nemají, ale třeba Estonsko ji uzavřelo. S Vatikánem mají dohodu dokonce některé převážně muslimské země, jako je Kazachstán. 

Vyjednaná smlouva, kterou odmítla sněmovna, se týká hlavně působení církve v kultuře, školství, zdravotnictví, sociální oblasti a v resortu ministerstva vnitra. Předpokládá například možnost zřizovat právnické osoby a církevní zařízení; počítá též s tím, že případná změna současného způsobu financování nenaruší při zavádění nového modelu ekonomické zabezpečení církve.