Není normální, aby restituenti v 90. letech získávali mnohem menší kompenzace za nevydaný majetek než církve, soudí Tejc. Rozdíl je podle něho v miliardách, možná v desítkách miliard korun. 

Sociální demokraté stejně jako komunisté zpochybňují i proceduru projednávání návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi ve Sněmovně po senátním vetu. Podle Tejce měla být předloha zařazena a projednána na nejbližší schůzi, dolní komora ji ale z programu i hlasy koalice vyřadila. Pokud byl vyřazen, o zákonu se už nemělo jednat a už vůbec ne hlasovat, tvrdí šéf poslanců ČSSD. 

Zbývá přehlasovat Klausovo veto

Ústavní soud by podle něho měl posoudit i to, že peníze mají dostat i církve registrované po 25. únoru 1948. Je jich podle Tejce šest; poslanec konkrétně zmínil Apoštolskou církev, která byla registrována až v roce 1989 a má prý získat přes miliardu korun. 

Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona dnes v noci. Opozice opustila sál. Předloha míří k podpisu prezidenta Václava Klause. 

Církve by od státu měly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.