Ve čtvrtek to řekl předseda ODS a premiér Petr Nečas. Ve všech variantách by podle ODS mělo být spoření na individuální účty dobrovolné. 

Dalším znakem důchodové reformy podle návrhu ODS by byla anonymita klienta. Licencované důchodové společnosti, které by jejich prostředky spravovaly, by nevěděly, komu peníze patří. Ve většině variant by si přitom lidé mohli volit, zda chtějí spořit bezpečněji, ale méně výnosně, nebo riskantněji, ale s většími výnosy. 

Pravidelná doživotní renta z balíčku

Podle první a upřednostňované varianty důchodové reformy, která se shoduje s tím, co vláda prosazovala v letech 2007 až 2009, by lidé mohli převádět v rámci takzvaného opt-outu, tedy částečného vyvedení ze státního důchodového pilíře do fondového, čtyři procenta z pojistného na individuální účet. Další dvě procenta by odváděli ze svého.

"Tyto prostředky by nebyly poskytovány konkrétnímu důchodovému fondu, ale byly by prostřednictvím ČSSZ (České správy sociálního zabezpečení) svázány do anonymního balíčku a poté poslány fondu," řekl Nečas. Naspořené prostředky by po odchodu do důchodu byly vypláceny ve formě pravidelné doživotní renty. 

Odchody do důchodu v roce 2035? V 65 nebo 67 letech

U zvyšování věku odchodu do důchodu ODS navrhla dvě varianty. Podle první by se věk odchodu sjednotil u mužů i u žen v roce 2035 na 65 letech. Poté by rostl tempem dva měsíce za kalendářní rok. Podle druhé varianty by se sjednotil v roce 2035 na 67 letech a poté by se navyšoval v závislosti na střední délce života a naději na dožití. 

Povinná doba pojištění by se i nadále prodlužovala, a to až na 40 let. Valorizace důchodů by měla být automatická bez možnosti ovlivnění vládou. V současnosti může vláda zvýšit důchody i nad rámec daný zákonem. Děla by se ovšem podle výše růstu důchodcovského spotřebního koše, tedy jejich životních nákladů, nikoliv celé inflace. 

Spoření na indviduální účty povinné pro lidi nad 40 let

ODS je v rámci vyjednávání o důchodové reformě připravena podpořit kromě výše zmíněného návrhu i oba návrhy důchodové reformy, které představil loni v červnu Poradní ekonomický sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, takzvaná Bezděkova komise.

V první variantě by si podle ní člověk mohl odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet, ve kterém by za něj investovaly soukromé fondy. Varianta ovšem počítá s tím, že by bylo spoření na individuální účty povinné pro lidi starší 40 let. 

Snížení pojistného

Ve druhé variantě by všech 23 procent člověk odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu přispěl stejnou částkou. "Jsme si samozřejmě vědomi, že varianta představuje zvýšení podpory ze státního rozpočtu," řekl Nečas. 

Bezděkova komise také navrhla snížení pojistného z 28 procent na 23 procent. Tomu by mohla čelit další varianta ODS. V jejím rámci by byly odvody na sociální pojištění placené zaměstnavatelem sníženy o 3,5 procenta, z toho by 2,3 procentního bodu tvořily platby na nemocenské pojištění a 1,2 procentního bodu platby příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Výpadek by byl kompenzován sjednocením DPH. Jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec by ovšem i nadále odváděli celkem 28 procent superhrubé mzdy na sociální pojištění. Zaměstnanec by si mohl dobrovolně platit tři procenta na individuální účet, další tři procenta by mu přidal stát. 

Ve hře je i návrh NERVu

Jednou z možností této varianty je kombinace opt-outu a předchozích variant. Například by mohl zaměstnanec vyvést na soukromý účet z důchodového pojištění jedno až dvě procenta s tím, že doplatí další tři procenta ze svého a stát přidá další jedno až dvě procenta. 

Další varianta, o které ODS uvažuje, je návrh předložený poradním sborem NERV. V hlavních bodech se shoduje s první variantou Bezděkovy komise. 

Ve všech variantách by podle ODS mělo být spoření na individuální účty dobrovolné. "Kdyby na tom však měla ztroskotat dohoda, jsme ochotni ustoupit," řekl Nečas. Podmínkou by ovšem bylo, že by existoval státní fond s konzervativní strategií, identita klienta by byla skrytá a poplatky fondům by byly odvozeny od objemu výnosů, nikoliv aktiv.

Nečas kritizuje návrhy konkurenčních TOP 09 a VV

Předseda ODS a premiér Petr Nečas zároveň ve čtvrtek zkritizoval návrhy důchodové reformy z dílny Věcí veřejných (VV) a TOP 09. Návrh VV je podle něho komplikovaný. Navíc prý nelze nalézt v zemích EU srovnatelný systém, který by fungoval.

Návrh TOP 09 je pak z hlediska stability veřejných financí drahý a navíc je až příliš ve prospěch finančního průmyslu. Nečas však věří, že koaliční partneři spolu naleznou společnou vhodnou variantu. 

"Z toho, co bylo prezentováno, nikde nenajdeme srovnatelný systém, který by fungoval podle podobných principů v zemích Evropské unie nebo zemích OECD," řekl Nečas k návrhu VV. Je to podle něj experimentální, příliš komplikovaný model, ve kterém by se lidé neorientovali. Model podle něj sice vypadá zajímavě, ale není dotažený. 

Generační fond VV

VV počítají v rámci svých tezí se státním fondem i soukromým připojištěním. To by ale tvořilo pouze doplňující zdroj příjmu důchodce. Také například navrhují vytvořit generační fond, finanční rezervy pro generaci, která bude mít nízkou porodnost. Jakmile se plátci pojištění narodí dítě, získal by nárok na výplatu části jím naspořených prostředků.

Polovina by se vyplácela jako zásluhové porodné, druhá postupně jako přídavky na dítě. Zároveň se plátci sníží odvody do generačního fondu. Systém by prý fungoval samoregulačně, výše odvodu vychází z předpovědi demografického vývoje porodnosti. Například když bude méně dětí, bude se ze systému méně čerpat. 

ODS se nelíbí ani Drábkova refroma

Výhrady má ODS i k návrhu TOP 09 představeného ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. "Pětiprocentní snížení odvodu znamená příliš velký výpadek příjmů státního rozpočtu," řekl Nečas k plánu na snížení pojistného z 28 na 23 procent superhrubé mzdy. ODS uvažuje maximálně o třech nebo čtyřech procentech. Je i proti povinnému spoření na individuálních účtech. Dává přednost dobrovolnému spoření. 

"Máme pocit, že ten návrh tak, jak je prezentován, je dělán až příliš ve prospěch finančních společností, které by působili na důchodovém trhu," řekl Nečas. Dokladem toho je podle něj to, že by se poplatky odvíjely od výše spravovaných aktiv, nikoliv od výše výnosu. Fond by pak nebyl motivován k tomu, aby měl vysoké výnosy. 

Meti 40 a 50 lety odvody dobrovolné

V rámci reformy by podle Drábka mělo dojít ke zvýšení odvodů na sociální pojistné z 28 na 23 procent. Tyto prostředky pak budou odváděny na individuální penzijní účty do licencovaných penzijních společností. Odvody by měly být povinné pro lidi, kterým bude k 1. lednu 2013 méně než čtyřicet let. Pro lidi mezi 40 a 50 by to mělo být dobrovolné. 

Penzijní společnosti by měly mít minimálně čtyři investiční fondy: konzervativní, smíšený, dynamický a profil státních cenných papírů. Vedle toho by měl pro lidi, kteří si žádnou společnost nevyberou, vzniknout veřejnoprávní fond, který by investoval do českých státních dluhopisů.

Vyplácení naspořených peněz by mělo začítř po dosažení 65 let věku přes licencovanou pojišťovnu, a to formou doživotních měsíčních výplat. Jednorázové vyplacení naspořené částky nebude možné.