Nečas to dnes uvedl v prohlášení pro média, v němž středeční výsledek senátní volby do rady ÚSTR, kdy nebyl zvolen kandidát Sněmovny Jiří Liška (dříve ODS), označil za "další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera". 

"Senát přestává být pojistkou demokracie a stále více se stává prostředkem nadbíhání ČSSD svým komunistickým spojencům," míní premiér. 

Senát do rady ÚSTR vybral historika Jana Bureše z ČSSD. Jediný sněmovní kandidát, bývalý místopředseda Senátu Liška dostatek hlasů nezískal. Místo v radě, které má obsadit adept poslanců, tak zůstane nadále prázdné. Výsledek voleb přitom koresponduje se spekulacemi pravicových senátorů o tom, že se sociální demokraté, kteří ovládají Senát, se budou snažit ÚSTR pomocí jeho rady zrušit. 

Bezpáteřnost sociálních demokratů je proslulá

Už loni do rady zvolili spřízněného politologa Lukáše Jelínka, antropologa Michala Uhla a Emilii Benešovou z Národního archivu, který by prý mohl převzít s ústavem propojený Archiv bezpečnostních složek. 

Zřetelnými signály snah o paralyzaci práce ÚSTR jsou podle předsedy vlády také stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana, stejně jako reorganizační plány na převedení digitalizace z ÚSTR na archiv a jejího následného utlumení, což je podle premiéra v rozporu se zákonem. 

Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Jeho rada má na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování a odvolávání ředitele. Funkční období členů rady je pětileté, nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.