´Lisabon´ podepíšu. Čekat na Brity nebudu, připustil Klaus

- Aktuality autor: red

Prezident Václav Klaus v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny připustil, že lisabonská smlouva navzdory jeho výhradám k tomuto dokumentu zřejmě nakonec vstoupí v platnost.

Klaus zároven zopakoval, že ji nepovažuje za dobrou věc pro Evropu ani pro Českou republiku. "Vlak s ní se však už rozjel tak rychle a je tak daleko, že ho asi nebude možné zastavit ani vrátit, jakkoliv bychom si to mnozí přáli," prohlásil. 

Prezident deníku rovněž řekl, že se svým rozhodnutím nemůže a nebude čekat na britské volby. Ty se mají konat příští rok na jaře. Média v minulých týdnech uvedla, že šéf britských konzervativců David Cameron poslal již dříve Klausovi dopis, v němž ho ujišťuje, že když pozdrží svůj podpis lisabonské smlouvy, konzervativci po svém očekávaném vítězství v britských volbách vypíšou o smlouvě referendum a budou usilovat o její odmítnutí.

"Já čekat na britské volby nemohu a nebudu. To by je museli udělat v následujících dnech či týdnech," uvedl český prezident. Míní také, že ani případný vstup lisabonské smlouvy v platnost "nebude koncem dějin" a že "spor o svobodu a demokracii v Evropě jistě bude pokračovat". 

Česko je poslední zemí EU, která dosud smlouvu neratifikovala. K tomu, aby mohla začít platit, chybí právě Klausův podpis a evropští politici na něj netrpělivě čekají. Prezident minulý týden oznámil, že pro ČR žádá trvalou výjimku z uplatnění Listiny základních práv EU, která je součástí lisabonské smlouvy, protože se obává případných majetkových nároků sudetských Němců. 

Klaus nicméně zatím lisabonskou smlouvu stejně podepsat nemůže do doby, než Ústavní soud projedná podání skupiny senátorů, kteří nechávají prozkoumat soulad smlouvy s ústavou. Soud chce věc začít řešit 27. října. Summit EU, na kterém se bude řešit požadavek českého prezidenta na výjimku, se bude konat 29. a 30. října. Prezident se nedomnívá, že Ústavní soud bude rozhodovat už 27. října. "Spíše předpokládám, že to bude den zahájení jednání o tomto tématu, nikoli jeho ukončení," řekl. 

V LN Klaus potvrdil, že nebude požadovat, aby záruku České republice ratifikovaly všechny členské země EU. Stačila by mu takzvaná irská cesta. Nikdy prý neřekl, že je nezbytné, aby jím požadovaný doplněk musely spolu s celou lisabonskou smlouvou znovu ratifikovat členské státy EU.

"Podobně jsem nikdy neřekl, že by mně nestačily podobné garance, jako dala Evropská rada Irům - s příslibem, kterému bych věřil, že by tento 'dovětek' byl připojen k první další smlouvě, která bude muset být ratifikována ve všech 27 zemích EU. Tou pravděpodobně bude přístupová smlouva s Chorvatskem," uvedl.

Irsko dostalo záruky na červnovém summitu. Hlavy členských zemí EU se usnesly, že Irsku dávají vzhledem k smlouvě právně závazné záruky, které popsaly v připojeném rozhodnutí. Zavázaly se také, že záruky převedou do formy protokolu, který bude připojen ke smlouvě o přistoupení Chorvatska a při této příležitosti ratifikován v celé EU. Summit ale zároveň trval na tom, že záruky nijak nemění obsah lisabonské smlouvy. 

Kvůli tomu, že lisabonskou smlouvu zatím nepodepsal, Klaus čelí kritice některých zahraničních i domácích politiků. Třeba předseda ODS Mirek Topolánek si nemyslí, že prezidentovi jde "tak striktně" o české národní zájmy. Naznačil, že Klausovi jde spíš o publicitu. 

"Musím výroky o mé ješitnosti, taktizování či užívání si pozornosti celé Evropy považovat vůči sobě za hrubou osobní urážku," řekl deníku Klaus. Poznamenal, že jeho názory na "evropskou ústavu alias lisabonskou smlouvu" jsou dlouhodobě známé. "Nemyslím, že jsem kvůli nim byl dvakrát zvolen prezidentem republiky, ale trvám na tom, že jsem byl dvakrát zvolen prezidentem republiky, ač všichni věděli, že tyto názory mám. To je velmi důležité," dodal.

Zdroje: ČTK