Údaje o meziroční inflaci odpovídají odhadům analytiků, podle kterých částečně ukážou, zda zahájení devizových intervencí bylo oprávněným krokem. ČNB zahájila intervence v listopadu mimo jiné kvůli obavám z deflace, což je pokles cen. 

"Za lednovým vývojem cen stojí z jedné strany pokles cen energií a z druhé strany slabší koruna, která na počátku roku vedla k přecenění řady ceníků, a k tomu se přidaly sezónní vlivy růstu některých potravin. Ekonomika sice oživuje ale inflace je utlumená. Reakce trhu by proto měla být spíše slabá, přičemž překvapená by neměla být ani ČNB," uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. 

Analytik Komerční banky Jiří Škop upozornil, že centrální banka očekávala o něco rychlejší růst cen ve výši 0,4 procenta. "Odchylka však není tak výrazná, aby donutila centrální banku k novým krokům, například k posunutí cílované úrovně kurzu k 28 Kč/EUR," uvedl. I podle analytika ČSOB Petra Dufka by nižší inflace neměla zatím znamenat nový zásah centrální banky v podobě dalšího nuceného oslabení koruny. 

Ceny bydlení hrály důležitou roli

"Na snižování meziročního cenového růstu působily poprvé od vzniku samostatné ČR ceny bydlení," uvedl ČSÚ. Podle něj v oddíle bydlení meziročně zlevnila elektřina o 10,5 procenta a zemní plyn o 9,1 procenta. Vedle toho ale klesly i ceny v oddíle zdraví, a to o 3,8 procenta vlivem zrušení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici. 

Meziměsíční vývoj inflace ovlivnilo zdražení potravin, nealkoholických i alkoholických nápojů a tabáku, a naopak pokles cen v oddílech bydlení a zdraví.