Kyjev můžu obsadit do dvou týdnů, vyhrožuje Putin

"Rusko je ve válce s Evropou," zopakovala v úvodu litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová větu, kterou již předtím řekla i novinářům přítomným v Bruselu. Následně si vzala slovo německá kancléřka Angela Merkelová, rovněž viditelně pobouřená chováním Moskvy. Prezident Putin podle ní nesplnil sliby, které dal, a naopak přispěl k další vojenské eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny. Chování ruského vůdce je prý nepředvídatelné. Po Ukrajině může přijít Litva a Estonsko, musíme na to reagovat novými sankcemi, prohlásila údajně Merkelová. 

Barroso poté tlumočil přítomným svůj poslední rozhovor, který s Putinem vedl. "Jestli budu chtít, za dva týdny zaberu Kyjev," přešel prý ruský prezident během telefonátu do výhrůžek. Jakoby říkal: Takže mě neprovokujte dalšími sankcemi, uvedl k tomu italský list. 

Své obavy z dalšího vývoje vyjádřil i britský premiér David Cameron. "Putin si už vzal Krym, nemůžeme mu dovolit získat celou zemi," uvedl prý na summitu Cameron. Připomněl v této souvislosti, že Západ ve vztahu k Rusku nesmí nezopakovat stejnou chybu jako s politikou vůči nacistickému Německu v roce 1938. 

Podle Kyjeva, NATO a dalších evropských vůdců existují jasné důkazy, že se ruští vojáci a technika na východě a jihovýchodě Ukrajiny přímo účastní vojenských operací po boku proruských separatistů. Moskva ale i nadále tvrdí, že tam žádné vojáky nevyslala. 

Summit EU o víkendu rozhodl, že Evropská komise společně s diplomaty navrhne další přitvrzení protiruských opatření. Český premiér v souvislosti s tím uvedl, že sankce vůči Rusku zatím účel nesplnily a Česko si vyhradilo právo s částí unijního návrhu na jejich zpřísnění z ekonomických důvodů nesouhlasit. Za kontraproduktivní považuje sankce také Slovensko nebo Maďarsko.