Na té se dohodla minulý týden německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy a měl by se jí zabývat i čtvrteční a páteční summit EU v Bruselu. 

"Tato dohoda (Merkelové a Sarkozyho) není přijatelná," řekl Juncker německému deníku Die Welt. Podle něj dohoda Berlína a Paříže nezajišťuje, že by unie dostala tvrdá rozpočtová pravidla. 

Němci: I po roce 2013 by měly být chráněny státy jako Řecko

Německo chce změnou lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí zajistit, že i po roce 2013 bude v zemích používajících euro existovat mechanismus, který pomůže chránit státy, které se ocitnou v hospodářských a finančních potížích, jako letos Řecko. 

EU v květnu vytvořila takzvaných záchranný fond, do něhož země, které platí evropskou jednotnou měnou, přispěly 440 miliardami eur (zhruba 11 bilionů korun), aby tak zabránily spekulacím, že Řecko a další země mohou kvůli nadměrnému zadlužení zbankrotovat. Takový vývoj by přitom mohl ohrozit i existenci eura. Existence fondu je ovšem časově omezená právě do roku 2013 a o jeho případném nástupci zatím nebylo rozhodnuto. 

Případná změna smlouvy rovněž otevírá cestu k dočasnému odebrání hlasovacích práv zemím eurozóny, které poruší unijní rozpočtová pravidla. "Abych to řekl jasně. Odebrání hlasovacích práv rozpočtovým hříšníkům není průchodná cesta. V tomto případě vylučuji jakoukoliv změnu unijní smlouvy," doplnil Juncker.