V dokumentech amerických tajných služeb se hovoří rovněž o hypochondrii Hitlera, kvůli níž mohl začít s užíváním drog. 

Nacistický vůdce přitom nefetoval jen v soukromí, zdrogovaný šel například na schůzku s Mussolinim v červenci 1943 a během ní mluvil prakticky bez zastávky téměř dvě hodiny. 

Dráhu narkomana Hitler nastoupil po konzultaci s osobním lékařem Theodorem Morellem už v roce 1936. Nejprve dostal přípravek, který mu měl ulevit od žaludečních obtíží. Později přešel führer na barbituráty, opiáty a chemikálie určené ke zvýšení úrovně testosteronu a produkce spermatu.

Podrobnosti o drogové kariéře Hitlera podrobně prozkoumal americký sběratel Bill Panagopoulo, který objevil lékařské dokumenty, z nichž čerpala americká rozvědka. Panagopoulo je přesvědčen, že Morell byl šarlatán a podvodník, který mohl za Hitlerovu závislost na drogách. K čemu potřeboval berlínský lékař, aby byl vůdce závislý, ovšem není jasné. 

Na základě nově objevených podkladů odvysílá britská televizní stanice Channel 4 ještě v průběhu října dokumentární snímek s názvem Hitler’s Hidden Drug Habit (Hitlerova skrytá závislost na drogách). 

Debata o nacistické narkomanii propukla už loni na základě dopisů laureáta Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla, který v nich popisuje, jak fetovali nacističtí vojáci, aby podpořili bojového ducha.