Dnes je pátek 25. září 2026., Svátek má Zlata
Počasí dnes 9°C Oblačno

Evropský Parlament řeší tzv. Benešovy dekrety

20. 9. 2012 – 14:55 | Zpravodajství | Jakub Konečný

Evropský Parlament řeší tzv. Benešovy dekrety
zdroj: Profimedia
Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

V Evropském parlamentu se opět otevírají takzvané Benešovy dekrety. V reakci na maďarskou petici namířenou proti usnesení slovenské Národní rady z roku 2007 o jejich neměnnosti se dnes petiční výbor Evropského parlamentu obrátil na Bratislavu. 

Chce po ní, aby její zástupci přijeli vysvětlit okolnosti deklarace týkající se prezidentských dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny. 

Jeden z maďarských europoslanců Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz doporučoval i vyslání zvláštní mise, která by na Slovensku sama situaci prozkoumala. O tomto návrhu se zatím nerozhodlo. 

Bagó podobně jako někteří další europoslanci považuje slovenskou deklaraci za diskriminující. Maďarský europoslanec se přitom zmínil i o Česku: "Sudetští Němci jsou ve stejné situaci." 

Maďarský nacionalismus sílí

Za peticí, která citlivé a kontroverzní téma dekretů na půdu evropského zákonodárného sboru opět dostala, stojí maďarský profesor práva Imre Juhász. Ten požaduje zrušení usnesení slovenského parlamentu o neměnnosti dekretů, jež po druhé světové válce zasáhly do majetkových a občanských práv maďarské a německé menšiny. 

Usnesení, které před pěti lety podpořili i poslanci slovenské opozice s výjimkou Strany maďarské koalice (SMK), vyvolalo velmi kritické a odmítavé reakce maďarských politiků. 

"Nemyslím si, že by bylo správné politickým rozhodnutím přepisovat historii," řekl k dnešnímu jednání petičního výboru český europoslanec Jan Zahradil (ODS). 

Slovenský parlament přijal deklaraci o "Benešových dekretech" v září 2007; podobné usnesení schválili v roce 2002 i čeští poslanci. 

Stěžující si budou mít pravděpodobně smůlu

Zástupce Evropské komise na dnešním zasedání výboru zdůraznil, že Evropská unie není státem a přísluší jí dělat jen to, co jí umožňují smlouvy o EU. Připomněl, že unie vznikla až později než dekrety. Benešovy dekrety tak podle něj nemohou být posuzovány na základě stávajícího evropského práva. 

Proti jeho vyjádření ale vystoupilo hned několik europoslanců, z nichž většinu tvořili zástupci Maďarska. Stejně jako autor petice argumentovali tím, že se týká opatření přijatého slovenskými zákonodárci v roce 2007, takže kvůli tomu by se jí EU zabývat měla. 

Rumunský europoslanec Victor Boştinaru kolegy varoval, že jde o velmi citlivé téma, jehož případné projednávání bude mít kontraproduktivní efekt. "Neotvírejme Pandořinu skříňku," podotkl a neúspěšně navrhl, aby se peticí zákonodárci dále nezabývali. 

Autor petice Juhasz nechal europoslancům odvysílat krátký film o dopadech odsunů na maďarské obyvatelstvo. "Benešovy dekrety byly diskriminační," zdůraznil. Připomněl i to, že lidem byl zkonfiskován jejich majetek. Zmiňované usnesení o dekretech Slovensko přijalo už jako členská země EU, čímž podle něj porušilo unijní právo.

Předchozí článek

Smetana nedostal milost, musí do vězení

Následující článek

Obyvatelům ghetta ohroženým úplavicí vyhrožují odebráním dětí

Nejnovější články