Očekává se, že unie o rok prodlouží pozastavení sankcí, na jejichž základě by čelní běloruští představitelé včetně prezidenta Alexandra Lukašenka neměli dostávat víza pro cesty do zemí EU. Unie tímto krokem bude chtít podpořit postupné sbližování s touto zemí, jejíž režim byl v minulosti opakovaně označován jako poslední autoritářský v Evropě.

Nelze také vyloučit, že se ministři alespoň na okraj svého jednání nebudou bavit i o složitých vyjednáváním o tom, kdo by měl obsadit dvě nové klíčové funkce v EU - post unijního prezidenta a ministra zahraničí. Obě tyto funkce, které se oficiálně jmenují předseda Evropské rady a vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku, se budou obsazovat ve čtvrtek na mimořádném summitu.

Společně s šéfy unijních diplomacií k jednacímu stolu zasednou i ministři obrany a také ministři, pod které spadá humanitární pomoc. Českou republiku by měli zastupovat ministr zahraničí Jan Kohout či náměstek ministra obrany Jan Fulík.