Zajímá vás výhled na výši úrokových sazeb? Když se o nich budeme bavit, je třeba rozlišovat ekonomiku, banky a spořitelny. Úrokovou sazbu v ekonomice vyhlašuje Česká národní banka. Zjednodušeně řečeno – když jde ekonomika nahoru, ČNB ji může přibrzďovat zvyšováním sazeb. Při poklesu naopak ČNB intervenuje snižováním úroků s cílem rozhýbat hospodářství. Podstatným impulzem je i stav kurzu koruny (viz krátká zpráva Současné oslabení koruny může vést ke zvýšení sazeb). Když je koruna slabá, ČNB může kurz oživit zvýšením sazeb v ekonomice. Pro člověka spotřebitele, který nakupuje občas na úvěr, je důležité, že úroková sazba v ekonomice dává signál komerčním bankám. Alespoň v minulosti platilo, že když ČNB zvedala úroky, rostly i sazby hypoték. Teď by tomu mělo být naopak, ale pokles úroků komerčních hypoték brzdí atmosféra nejistoty. Že úvěry od stavebních spořitelen mívají úrokové sazby ještě trochu jinak stanovované, se dozvíte z odpovědí osobností bankovního světa. V posledním dílu série ekonomických výhledů dostali dotázaní možná nejtěžší úkol. Ukázalo se, že predikovat úrokové sazby může být ještě složitější než u kurzu koruny a HDP – odvíjí se totiž i od nich. Kromě toho jsou komerční ústavy skoupé na konkrétní čísla i z důvodu obchodní politiky… 1) Jaký je váš základní scénář pro výši úrokových sazeb na konci roku 2009? Jaké pro to máte argumenty? Co by mohlo vychýlit vývoj oproti základnímu scénáři jedním či druhým směrem? Josef Tauber, výkonný ředitel České bankovní asociace: V této chvíli je v ekonomice mnoho neznámých, především její výkon a také kurz koruny. Osobně se ale nedomnívám, že je zde prostor pro razantní pohyb ať již jedním či druhým směrem. Oslabení koruny omezuje možnost dalšího razantního snižování sazeb. Na druhé straně, ani případné výraznější oslabení měny by při současné úrovni poptávky nemělo přinést masivnější inflační tlak, proti případnému (a nepravděpodobnému) růstu poptávky stojí nevyužité kapacity. Co by mohlo vychýlit vývoj oproti základnímu scénáři jedním či druhým směrem? Třeba nějaké razantní zvýšení státních výdajů , na které by trhy mohly reagovat. Tomu ale naštěstí nic nenapovídá. Vláda se chová racionálně, pokud se vrátí racionalita i na měnové trhy, nemělo by dojít k extrémnímu výkyvu. Samozřejmě, při otevřenosti české ekonomiky vždy může přijít nějaký vnější šok. Jan Sadil, předseda představenstva Hypoteční banky: Odhad vývoje úrokových sazeb je velice obtížný, a to jak v horizontu několika týdnů, tak několika let. Důvodem je současná ekonomická situace, situace na mezibankovním trhu, dostupnost dlouhodobé likvidity a mnoho dalšího. Česká národní banka svým rozhodnutím dává signály ke snižování sazeb, nicméně její kroky se na finančních trzích neprojevují. V krátkodobém výhledu neočekávám žádné významné změny sazeb u hypoték oproti současné situaci. 2) Jaký je váš scénář pro výši sazeb ve střednědobém horizontu 3 let. Budou se sazby pohybovat kolem dnešních hodnot, nebo lze pro budoucnost čekat vyšší sazby např. kolem 8 % ročně? Nebo nižší? Josef Tauber, výkonný ředitel České bankovní asociace: Jde o to, jaké sazby máte na mysli. Mezi sazbami centrální banky, tržními sazbami, za něž se půjčují peníze mezi bankami a sazbami pro klienty existuje jen velmi volná provázanost. Navíc odhadovat jejich vývoj ve střednědobém horizontu, když sám jednoroční výhled je "jen" odborným odhadem nebo, chcete-li, spekulací, je mimořádně obtížné i pro dobře vybavené analytické oddělení. Výčtu vlivů, které na výši úrokových sazeb v uvedených skupinách působí, vás pochopitelně ušetřím. Na stejné otázky jsme se zeptali i představitelů světa stavebních spořitelen. Odpovědi se vztahují výhradně k sektoru stavebního spoření. Vojtěch Lukáš, předseda Asociace českých stavebních spořitelen: Pokud jde o úrokové sazby úvěrů poskytovaných stavebními spořitelnami, je třeba odpověď rozdělit na dvě části. Za prvé, stavební spoření není tak citlivé na vývoj úrokových sazeb jako universální banky. Tento fakt je ovlivněn skutečností, že stavební spořitelny si vytvářejí vlastní, samostatný "kolektiv" střadatelů, v rámci kterého jsou úrokové sazby na několik let dopředu fixně zakotveny. Také proto neočekáváme u našeho hlavního produktu - úvěrů ze stavebního spoření - výkyvy od současné úrovně úrokových sazeb na trhu. Ke otázce vývoje sazeb v horizontu tří let lze tím pádem dodat: stabilitu sazeb očekáváme i u těchto úvěrů. Za druhé, větší volatilitu úrokových sazeb je možné očekávat u překlenovacích úvěrů, poněvadž tyto - pro produkt stavebního spoření doplňkové úvěry, které lze poskytovat pouze v období vyššího přebytku vlastních zdrojů – se více přizpůsobují tržnímu prostředí. Díky provázanosti s úvěry ze stavebního spoření však významnější výkyvy úrokových sazeb také nepředpokládáme. Určitou roli v případě překlenovacích úvěrů však sehrává okolní ekonomické prostředí v tom, že se do problematické životní situace (ztráta zaměstnání, omezené pracovní příležitosti) může dostat větší okruh potencionálních klientů, a tak každá banka, každý poskytovatel úvěrů si bude vytvářet vyšší rezervy ve formě tzv. rizikové marže. To je logický krok, který sleduje zájmy celého kolektivu klientů stavebních spořitelen. Miroslav Hiršl, člen představenstva Modré pyramidy stavební spořitelny: Systém stavebního spoření tak, jak je nastaven, není tolik „citlivý“ na změny na finančním trhu a dává klientům značnou míru bezpečí a jistoty stabilních úrokových sazeb. Nepředpokládáme, že by v roce 2009 došlo ke změně úrokové sazby u vkladů ani u přidělených úvěrů. Pokud nedojde k mimořádným výkyvům na trhu financování bydlení či u ceny peněz, neočekáváme ani výrazné změny úrokových sazeb našich překlenovacích úvěrů vč. Hypoúvěrů. Jaké pro to mám argumenty? Především stabilitu systému stavebního spoření, danou již jeho samotným principem. A navíc prokázanou vývojem posledních mnoha let. Co by mohlo vychýlit vývoj oproti základnímu scénáři jedním či druhým směrem? Neočekávané výkyvy na finančním trhu, ovlivňující výrazně cenu zdrojů či zásadní změna obchodní politiky jednoho či více důležitých subjektů na trhu financování bydlení. Osobně bych v horizontu tří let očekával průměrnou výši sazeb ne příliš daleko od dnešních hodnot. Odhadovat však dnes vývoj za tři roky je velmi blízko věštění z křišťálové koule.