Zahraniční zadluženost ČR dosáhla historicky nejvyšší hodnoty jak absolutně, tak v poměru k HDP, řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Během posledního roku rostla dlouhodobá i krátkodobá zadluženost. Za vzestupem té dlouhodobé stála výhradně vládní emise eurobondů, krátkodobý dluh zvyšoval hlavně přírůstek vkladů nerezidentů v tuzemských bankách. "Ani jedna z těchto příčin růstu zadlužení nepředstavuje pro ekonomiku bezprostřední riziko. Celkové zadlužení kolem 50 procent HDP není znepokojující, vývoj se ale vyplatí dlouhodobě monitorovat," dodal.

Zahraniční závazky s původní splatností delší než jeden rok tvoří 71 procent pasiv. "Růst zahraniční zadluženosti vládního sektoru souvisel s uskutečněnými emisemi dlouhodobých vládních dluhopisů na zahraničních trzích. Podíl zahraničního dluhu vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu ČR činí 27,4 procenta," uvedla centrální banka.

Bankovní sektor zvýšil přijaté krátkodobé vklady ze zahraničí. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB zaujímaly 25,3 procenta na celkové zahraniční zadluženosti.

Zahraniční závazky podnikového sektoru tvoří 47,3 procenta závazků investiční pozice. V 1. čtvrtletí se jejich stav snížil vlivem odprodejů podnikových dluhopisů zahraničními portfoliovými investory a poklesu stavu dovozních závazků.

Nárůst zahraničního dluhu ve struktuře podle instrumentů se projevil především v navýšení podílu dluhopisů na úkor obchodních úvěrů a dluhových závazků k přidruženým zahraničním podnikům. V zahraničním dluhu převažují závazky ve formě emitovaných dluhopisů a finančních půjček (62 procenta).

Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, se v 1. čtvrtletí zvýšil o 62 miliard korun na 1,957 bilionu Kč. Poměr schodku investiční pozice k HDP v běžných cenách činí 51,2 procenta. V meziročním srovnání je schodek investiční pozice o 83 miliard Kč vyšší.