Volby do europarlamentu 2014

Asi polovina českých obyvatel podle výsledků průzkumu nezaznamenala, že by politické strany vedly kampaň k letošním volbám do Evropského parlamentu. Nadpoloviční většina se o ni ani nezajímala.

Existuje hned několik logických důvodů, proč Češi nešli volit své zástupce do Evropského parlamentu (EP). Těmito důvody je nezájem občanů o Evropskou unii jako instituci, nepochopení toho, co jim přináší, případně co řeší, a nedostatek informací o práci českých zástupců v EP. 

Dvě strany, které skončily při volbách do Evropského parlamentu těsně pod pětiprocentní hranicí, chtějí změnit systém přijetí. Konkrétně Strana Zelených (3,77%), která vznášela podnět k Volebnímu senátu. Stejnou argumentaci ovšem uplatňovala i Česka pirátská strana (4,78%). Nyní záleží na Ústavním soudu, jak rozhodne.

Strana zelených a Česká pirátská strana dnes podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) stížnosti na výsledek evropských voleb. Každá ze stran podává vlastní stížnost, oběma jde ale především o pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Evropského parlamentu.

Deset stížností eviduje Nejvyšší správní soud (NSS) na volby do Evropského parlamentu. Ještě se čeká minimálně jedna od strany Zelených, která si stěžuje na pětiprocentí uzavírací klauzulí pro vstup do europarlamentu. Lhůta pro podání stížností ovšem vyprší v pátek v 16:00. Na eurovolby v roce 2009 přišlo jen sedm stížností.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se dnes sešel se 14 nově zvolenými europoslanci v Hrzánském paláci. "Popřál jsem jim hodně štěstí a hlavně to, aby je nespolkla ta bruselská nebo štrasburská velryba a nevyvrhla je až za pět let, ale aby si dokázali udržet kontakt s každodenní realitou doma v České republice," popřál Sobotka novopečeným evropským zákonodárcům. Narážel tím na kritizovaná dvě sídla Evropského parlamentu v Bruselu a ve Štrasburku.

Víkendové volby do Evropského parlamentu měly nejen nízkou účast voličů, ale také nepřitáhly ani sázkaře. Dohromady na něj jindy sázekchtiví Češi prosázeli zhruba pět milionů korun, což je desetkrát méně než třeba u loňských parlamentních voleb.  

Volby do Evropského parlamentu přinesly překvapivě velký úspěch nacionalistům, kteří převážně ve starých unijních zemích zaznamenali narůst popularity. Podle průběžných výsledků vyhráli volby ve Francii a Dánsku, protievropská strana UKIP směřuje k výhře v Británii. Ve Švédsku, Finsku či Rakousku se nacionalisté těšili mnohem větší podpoře než při eurovolbách v roce 2009.