voda

Ženy po čtyřicítce často dělají jednu nenápadnou chybu, kterou považují za zdravou. Večerní pití vody může ovlivnit spánek i vzhled pleti. Stačí změnit načasování.

Nizozemsko, kde velká část území leží pod hladinou moře, přichází s odvážným řešením rostoucích záplav i nedostatku bydlení. Místo dalšího boje s vodou začínají vznikat celé čtvrti domů, které jednoduše plují na hladině. To, co ještě nedávno znělo jako futuristická vize, se dnes může stát modelem pro města po celém světě.

Kolik vody bychom měli denně vypít? Odpověď není tak jednoduchá, jak tvrdí populární pravidlo osmi sklenic. Potřeba tekutin se liší člověk od člověka a záleží na věku, aktivitě i prostředí. Přehnané pití navíc může být stejně problematické jako dehydratace.

Dva litry denně. Osm sklenic. Zní to jako jednoduché pravidlo, které nám má zachránit zdraví i pleť. Jenže realita je mnohem méně univerzální. Jinak pije drobná žena, jinak muž s vyšší hmotností, jinak člověk, který celý den sedí u počítače, a jinak ten, kdo se hodinu denně potí ve fitku.

Asi mi dáte za pravdu, že milovníci kávy řeší svůj oblíbený nápoj do sebemenšího detailu. Hodiny strávené výběrem zrn, debaty o pražení, mlýnek nastavený na mikrometry, přesné vážení. A pak přijde moment pravdy – zalijeme to vodou z konvice, kterou jsme zrovna našli plnou.

Zatímco dříve se vědci přeli, zda k nám vodu přinesly komety nebo asteroidy, vzorky z Rjúgu přinášejí jasné indicie. Díky unikátní izotopové analýze dnes víme, že uhlíkaté asteroidy byly obrovskými rezervoáry, které zavlažovaly rodící se Zemi po velmi dlouhou dobu.

1. prosince 2006 NASA zveřejnila snímky, které se staly senzací. Světlé usazeniny v kráteru svědčily o proudu vody, který by naplnil několik bazénů. Přestože voda by se kvůli tlaku rychle vařila, nález rozpoutal debatu, kterou o roky později podpořily objevy roverů, pátrajících po tom největším důkazu: mikrobiálním životě před miliardami let.

Připravte si peněženky, protože splachování, praní i obyčejné koupání se v příštím roce pořádně prodraží. Tisíce domácností na severu Moravy a ve Slezsku čeká nepříjemná ledová sprcha, a to doslova. Vodárenské giganty přepisují ceníky a rozhodně se nedrží při zemi. Pro většinu rodin to znamená, že z rodinného rozpočtu nenávratně zmizí navíc více než 750 korun ročně. Zatímco někde ceny letí vzhůru raketovým tempem, jinde zůstávají zázračně nízko. Kdo to schytá nejvíc a kde se mohou smát?