Poušť Atacama v Chile je pro vědce mimořádné místo. Patří totiž k oblastem na Zemi, které se nejvíce podobají podmínkám na Marsu. A vědce, kteří hledají důkazy o životě na rudé planetě, proto Atacama opravdu hodně zajímá.

Sonda Jupiter úspěšně završila svou pětiletou cestu k planetě Jupiter. Projekt stál na tom, zda se jí podaří na první pokus vstoupit na oběžnou dráhu největší planety Sluneční soustavy, kde bude zkoumat její nitro. Kdyby se jí to nepodařilo, roky příprav a 1,1 miliardy dolarů (26,8 miliardy korun) by vyšly vniveč.

Sonda Juno se chystá dostat k Jupiteru blíž, než se kdy jinému kosmickému aparátu podařilo. Při své misi začátkem července má družice Jupiter 37krát obletět tak, aby se pohybovala mezi planetou a jejím silným radiačním pásem. Pokud se přiblíží příliš, záření ji usmaží a  celý mise Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přijde vniveč. 

Amerika před třiceti lety přišla o iluzi, že raketoplány jsou nezničitelné. Chlouba její techniky skončila na dně oceánu – stejně jako "nepotopitelný" Titanic. 

Za devět dní se astronaut Scott Kelly stane americkým rekordmanem v délce pobytu ve vesmíru (světový rekord drží Rus Valerij Poljakov s 437.7 dnem). K velkému milníku už Kellymu pogratuloval i americký prezident Barack Obama a dokonce osobně – zavolal mu na ISS. 

NASA přišla v pondělí s přelomovou zprávou, na Marsu se skutečně nachází tekoucí voda. Znamená to tedy, že by tam mohl být i život. Nové poznatky přinesl americký satelit Mars Reconnaissance Orbiter, který studuje rudou planetu z oběžné dráhy. 

Do vesmíru už lidstvo vyslalo pěkných pár věcí – spoustu šrotu, několik důmyslných udělátek, větší i menší organismy a dokonce i pár příslušníků vlastního rodu, kteří se po prvních nesmělých pokusech stabilně usadili na oběžné dráze naší planety. Přinejmenším ještě několik let se budou střídat na Mezinárodní vesmírné stanice. Na palubu zásobovacích lodí se vejde všelicos, a tak občas není nouze o zajímavé experimenty. V rámci jednoho z nich se do vesmíru podívala i skotská whisky.

Při plánování cesty na Mars se stále dokola řeší technologie, ale co samotní astronauti? Vydrží tak dlouho odříznuti od světa? Nebude jim třeba hrozit ponorková nemoc? "Nehrábne" jim? Šestice vědců - tři muži a tři ženy - to chce zjistit a nechala se na rok zavřít do hermeticky izolovaného prostoru.