miliardy

AKTUALIZOVÁNO. Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytne v rámci dalšího záchranného balíčku pro Řecko jen 13 miliard eur (asi 325 miliard korun). To je výrazně méně, než byl ochoten půjčit v minulosti. Vzroste tak finanční zátěž pro ostatní země eurozóny, které se na pomoc budou skládat. Celkově má další pomoc pro Řecko dosáhnout 130 miliard eur (3,25 bilionu korun).

Řecko bude potřebovat dalších asi 15 miliard eur (zhruba 377 miliard Kč), aby vyrovnalo rozdíl mezi přislíbeným snížením dluhu a dohodnutým druhým záchranným programem v objemu 130 miliard eur. Evropská unie už podle něj i požádala eurozónu, aby pomohla tyto peníze někde najít.

Poslanecká sněmovna dnes ve zrychleném projednávání schválila vládní návrh na vydání státních dluhopisů na krytí letošního schodku státního rozpočtu. Stát chce vydat dluhopisy v objemu 101,3 miliardy korun a se splatností až 55 let. Návrh zákona nyní dostane k posouzení Senát.

Policie loni zabavila majetek a peníze pocházející z trestné činnosti v hodnotě zhruba čtyř miliard korun. Oproti roku 2010 jde o více než trojnásobek. Protikorupční policie z toho zajistila přibližně 1,5 miliardy. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili šéf Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Tomáš Martinec a policejní prezident Petr Lessy.

Z návrhu dohody o půjčce pro Mezinárodní měnový fond (MMF), která má přispět k řešení dluhových problémů eurozóny, byla vypuštěna částka 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard Kč) za Českou republiku.

Pražští zastupitelé schválili rozpočet na rok 2012. Počítá s výdaji 43,9 miliardy korun a příjmy ve výši 37,2 miliardy korun. Rozdíl pokryje město z převodů nevyčerpaných prostředků z letoška a z očekávaných státních dotací.

Portugalsko bude vedle přiznaného záchranného úvěru 78 miliard eur (asi dva biliony Kč) zřejmě potřebovat dalších 20 až 25 miliard eur (zhruba 510 až 637 miliard Kč). Řekl to bývalý vysoký představitel portugalské vlády Carlos Pina, který záchranný úvěr letos na jaře domlouval. Peníze jsou prý nutné na podporu klíčových státních firem, které nemají přístup na trh.

Evropská centrální banka (ECB) opět vstoupila na trh a začala skupovat italské dluhopisy. Jejich cenu se jí ale nedaří ovlivnit a papíry dál ztrácely na hodnotě. Výnos klíčového státního dluhopisu se splatností deset let se tak vyšplhal těsně k sedmi procentům, což je hranice, kterou většina analytiků považuje za dlouhodobě neudržitelnou.