Série unikátních animací, vytvořená pomocí superpočítače, ukazuje, co by se stalo při srážce Země s jinou planetou.

Úžasný nebeský tanec Měsíce a Slunce nastal v neděli 21. června.

Ozvala se poprvé před padesáti lety a patří mezi nejslavnější a nejpoužívanější fráze na světě. Ve skutečnosti ale zněla jinak. Vylepšili ji filmoví scénáristé.

Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí?

Náš Měsíc vznikl přibližně 100 milionů let po zformování Země zčásti právě ze zemského materiálu vyvrženého katastrofální kolizí s jiným tělesem. Šlo ale o jedinou velkou srážku, nebo o dopad více menších těles?

Letos poprvé po 38 letech ozáří vánoční oblohu Měsíc v úplňku. Naposledy se jím mohli při rozbalování pokochat lidé v roce 1977 a pokud ho prošvihnete, šanci budete mít až za dalších 19 let. To je sice dlouhá doba, ale pořád snesitelná. O vánočním zatmění měsíce se nám totiž může leda tak zdát. Nastane až ve 26. století.

Agentura NASA zveřejnila prostřednictvím stránky Flickr.com unikátní sérii více než 8000 archivních fotografií z misí Apollo. Všechny fotografie jsou k původním vysokém rozlišení a je mezi nimi celá řada dosud nezveřejněných záběrů. Pokud máte dostatek času, určitě doporučujeme prohlídku celého archivu, v opačném případě vám ale nabízíme třicítku snímků vyfiltrovaných redakčním výběrem.

Měsíc inspiruje nejenom básně, ale především sny o jeho dobytí. Na rozdíl od  potenciálně živých měsíců Jupitera nebo Saturnu se bohužel musíme smířit s tím, že jde o mrtvý kus skály, kde budou případní kolonisté čelit nízké gravitaci a především atmosféře, která je tak nepatrná, že nikoho neochrání.